Robert Merton: Buffett? I on je hromadný ničitel

| Lukáš Kovanda

Robert Merton, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a jedna z hlavních postav padlého fondu Long-Term Capital Management, říká: "I Warren Buffet používá to, co sám označuje za zbraně hromadného ničení."

Robert Merton

John Meriwether, s nímž jste v devadesátých letech spoluzakládal hedgeový fond Long-Term Capital Management (LTCM, jeho kolaps roku 1998 málem zničil světový finanční systém, pozn. red.), zakládá další hedgeový fond. Plánujete něco podobného?

Robert Merton (R?): Ne. Nevykládejte si to zle, nemám nic proti hedgeovým fondům. Jen teď dělám úplně něco jiného: snažím se navrhnout efektivní penzijní systém pro další generace. Je to intelektuálně náročné, jde o kombinaci zajímavého a náročného úkolu s potenciálně velkým dopadem. Samozřejmě, pokud se to uplatní, měl bych z toho i slušné peníze.

Hedgeové fondy jsou mnohými politiky označovány za spoluviníky nynější krize. Na podzim roku 2008 bylo též zapovězeno takzvané "shortování" (spekulace na pokles, pozn. red.), které hojně využívají, hned v několika zemích včetně USA. Co vy na to?

RM: Zákaz krátkých prodejů byl velmi špatným nápadem. Zneefektivnilo to trhy. Samozřejmě, že "shortování" bylo tu a tam zneužíváno, ale to není důvod je kompletně zakázat. Když někdo řídí na dálnici pod vlivem drog a ohrožuje ostatní, znamená to, že zakážeme auta? Přitom krátké prodeje činí ceny na trhu přesnější a sdělnější v tom smyslu, že lépe odrážejí skutečnou hodnotu daného aktiva. Firmy obchodované na burze musejí ze zákona zveřejňovat negativní zprávy. Existují ale i zprávy, které jsou negativní jen částečně, nebo se jejich zápornost teprve projeví. Pakliže se tudíž krátký prodejce domnívá, že se tak stane, a má tedy nynější ceny za nadhodnocené, tak jako tak podstupuje riziko - sází na to, že se zpráva skutečně projeví negativně. Úplně to samé přece činí dlouhý nákupčí - ten, kdo spekuluje na vzestup. Kupuje akcie, neboť si myslí, že se naopak ta zpráva jako záporná neprojeví, nebo že se jako pozitivní ukážou jiné informace. Spekulanti na pokles i na vzestup riskují - jsou dvěma stranami téže mince. Mají-li správný odhad a vydají-li se akcie směrem, na nějž sází, vydělají. V opačném případě o peníze přijdou.

Proč tedy došlo právě k zákazu krátkých prodejů?

RM: Na dlouhé nákupy si pochopitelně nikdo nestěžuje; vždyť spekulace na vzestup vyhánějí ceny nahoru. Velcí bankéři se však prostě sešli a bouchli do stolu: krátcí prodejci strmě zlevňují akcie našich bank! Jenže ty poklesy nebyly způsobeny spekulanty na pokles, nýbrž tím, že banky na sebe vzaly tuze velké riziko, které nadále vzrůstalo. Nakonec se ukázalo, že krátcí prodejci situaci odhadli správně. "Shortování" nezpůsobuje pokřivení cen, jak bankéři tvrdili, protože stejně tak by byl pokřiveným růst cen akcií. Ale takové "pokřivení" směrem vzhůru, jak jsem řekl, nikomu nevadí.

Třeba malajský expremiér Mohamad bin Mahathir dodnes viní hedgeové fondy, že manipulacemi s trhem a spekulacemi na pokles vyvolaly asijskou krizi konce 90. let. Je to možné?

RM: Dejme tomu, zcela hypoteticky, že by se několik firem dohodlo, že pošlou ceny dolů, například za využití sebenaplňujících proroctví - což je mimochodem pojem, jejž uvedl můj otec (významný sociolog Robert K. Merton, pozn. red.). Ale jak to provést? Když uměle stahují ceny dolů, a takové zlevňování tedy není opodstatněné, najdou se přece rychle kupci, kteří podhodnocenou akcií zase koupí. Pokusy manipulovat s trhem jsou nakonec velmi nákladné, jak v minulosti ukázal třeba případ bratrů Huntových (Nelson a William; v sedmdesátých letech skupovali stříbro, aby tak ovládli světovou nabídku tohoto kovu; roku 1988 vyhlásil první z nich bankrot). Ti si vylámali zuby při pokusu manipulovat trhem se stříbrem. S trhy není jednoduché manipulovat. Jsou velké, s velkým počtem hráčů.

Hedgové fondy masivně sázejí na propad eura

reklama
reklama