Tanec na sopce: Dopady na světovou ekonomiku

| redakce

Islandská sopka Eyjafjallajökull v posledních dnech zásadním způsobem komplikuje leteckou dopravu nad Evropou. Stručně shrneme dopady prozatímního vývoje na evropskou a světovou ekonomiku a podíváme se také na scénáře možného dalšího vývoje.

Aktuální ekonomický dopad se koncentruje na leteckou dopravu a obory s ní bezprostředně svázané. Doposud lze současnou situaci z hlediska rozsahu narušení letecké dopravy zhruba srovnat s obdobím po atentátech 11. září 2001.

Podle odhadu Mezinárodní organizace pro letectví (IATA) činila tehdy denní ztráta leteckých společností 250 mil. USD denně. Podle odhadů leteckých společností jim současná situace způsobuje ztráty v objemu 300 mil. USD denně.

Na druhém místě jsou z hlediska ztrát obory, které na leteckou dopravu bezprostředně navazují. Jde zejména o turistiku (ta tvoří asi 5 % světového domácího produktu, přičemž Evropa z toho tvoří asi jednu třetinu, čili asi 1 bilion USD. Většina z této sumy je vynaložena především během letních měsíců.

Každý týden omezené letecké dopravy by tak evropský turistický sektor přišel na 5 až 10 mld. USD), just-in-time dodávky (hodně se letecky převážejí například elektronické součástky – to by se mohlo v případě delšího výpadku dopravy týkat českých výrobců počítačů a spotřební elektroniky) a dodávky zboží rychle podléhajícího zkáze.

Pro přehled o možných dopadech uvádíme následující tabulku převzatou z IATA Economic Briefing z února 2006:

dopady na leteckou dopravu

Je z ní vidět, že Evropa představuje přes 50 % nákladní letecké přepravy. Dalším střípkem evidence o ekonomickém dopadu výbuchu sopky je zpráva, že české cestovní kanceláře přišly zatím o 70 mil. Kč, kdežto České dráhy, díky přesunu pasažérů z letadel do vlaků, vydělaly navíc 20 mil Kč.

Celkový rozsah škod, které erupce způsobí, bude záviset na třech faktorech:

1) Doba trvání erupce: Poslední výbuch této sopky probíhal v letech 1821 až 1823, není ovšem nikde dáno, že po celou dobu výbuch bude sopka chrlit do ovzduší velké množství sopečného popela, spíše je pravděpodobné, že časem bude více docházet k výlevu lávy. Rizikem je spuštění erupce blízké sopky Katla.

2) Počasí: Klíčový je směr silných výškových větrů tzv. jetstreamů. Pokud by se tyto větry odklonily od Evropy, mohlo by dojít k obnovení letecké dopravy. Rizikem je narušení transatlantických letů nad severním Atlantikem.

3) Zvládnutí řízení letového provozu: Letecké společnosti považují rozsah omezení leteckého provozu za zbytečně velký. Podle jejich názoru by se mělo více přihlížet k lokálním podmínkám a nemělo by docházet k plošnému omezení prostoru nad rozlehlými oblastmi. Je možné, že pokud bude erupce pokračovat delší dobu a pokud bude sopečný popel zanášen nad Evropu, bude řízení letového provozu schopno přistupovat k omezením selektivněji. Bohaté zkušenosti v tomto směru mají například na Aljašce.

reklama
reklama