Richard Posner: Legalizujme kokain a heroin

| Lukáš Kovanda

RICHARD POSNER, vlivný americký právník, soudce chicagského odvolacího soudu, myslitel propojující sféry práva a ekonomie a zastánce legalizace drog, tvrdí, že má před sebou FED krok do neznáma. Je totiž otázka, zda dokáže zabránit eskalaci inflace.

Richard Posner

Proč mají být drogy legalizovány?

Richard Posner (RP): Ve dvacátých letech jsme v USA experimentovali se zákony, jež potíraly výrobu a prodej alkoholických nápojů. Byl to neskutečný omyl. Samozřejmě, alkohol je vážný společenský problém, způsobuje různá onemocnění, zvyšuje počet úmrtí za volantem. Je však velmi obtížné zabránit takzvaným zločinům bez oběti. Něco jiného je, když je spáchána třeba krádež - tam je oběť zřejmá. Ale v případě alkoholu či obchodu s ním žádná oběť není, chtějí jej všichni. Nemyslím si, že drogy jsou o mnoho nebezpečnější než alkohol. Užívání většiny drog nemá významné negativní zdravotní důsledky, spíše psychologické. Přitom za boj s nimi utrácíme obrovské finanční prostředky.

S jakými výsledky? Zdražují kvůli tomu omamné látky?

RP: Ne. Drogy jsou vlastně velmi levné - což ovšem ukazuje, jak neúčinné vynucování zákonů v této oblasti je.

Jak tedy ty zákony změnit?

RP: Mohlo by to být jako s alkoholem. Velmi tvrdé tresty za prodej drog dětem a mladistvím při současné legalizaci prodeje zletilým. Drogy lze pak zdanit podobně, jak tak činíme v případě alkoholu nebo cigaret. To je efektivní, je to mnohem jednodušší způsob, jak snížit jejich spotřebu, než potíráním a stavěním mimo zákon. Protidrogové zátahy stejně jen vytvářejí černý trh. Pokud na drogy uplatníme poměrně velmi vysoké daně, sníží se jejich nabídka i poptávka po nich a získáme tak mnohé z toho, oč se snažíme jejich kriminalizací.

Sníží se pak spotřeba drog?

RP: Ne, bude nejspíše vyšší. Musíme však porovnat společenské náklady o něco vyšší spotřeby drog a veškerých jejich zdravotních a psychologických důsledků, a obrovských nákladů, které jsou každoročně vydávány na boj s nimi.

Lze tyto náklady nějak konkretizovat?

RP: Vezměme si, že v USA jsou momentálně ve vězení asi dva miliony lidí. Myslím, že tak polovina z nich je tam kvůli zločinům spjatých právě s narkotiky. Milion vězňů - jejich ufinancování si žádá desítky miliard dolarů ročně. K tomu připočtěme, že po dobu, co jsou za mřížemi, nejsou ekonomicky produktivní - to je další velká ztráta na produktu celého hospodářství. Takže to porovnání nákladů celkově vyznívá v neprospěch stávajícího boje s drogami.

Ve kterých zemích je kokain populární? Poznáte to podle jeho obsahu na bankovkách

Házíte drogy do jednoho pytle, nebo je rozlišujete například na měkké a tvrdé?

RP: Různé drogy jsou samozřejmě různě ničivé. Nemyslím si, že marihuana je škodlivější než lihoviny, že je vůbec zdraví škodlivá. Její prohibice tak nedává žádný smysl. V případě užití kokainu či cracku reaguje organismus intenzivněji a třeba zmíněné LSD navozuje stavy epizodických psychóz. Když budeme zkoumat drogu po droze, patrně dospějeme k nějakým, jež je záhodno potírat - avšak rozhodně mezi nimi nebudou ty patrně nejrozšířenější, jako je marihuana, kokain nebo heroin.

A proč tedy vlády stále tak prosazují antidrogovou legislativu, často "bez rozdílu"?

RP: Sociologové říkají, že důvodem odlišného přístupu k alkoholu a cigaretám na jedné straně, a drogám na straně druhé, je, že drogy byly historicky spojovány s menšinami, zvláště černochy, různými bohémy - spíše spodními vrstvami společnosti, zatímco cigarety byly konzumovány celým jejím spektrem, napříč společenskými vrstvami. Kouření se nikdy nestalo zcela opovrženíhodným a doutníky byly dokonce znakem luxusu, zámožnosti a vyššího postavení. Myslím, že to má hodně co do sebe - společnost si prostě drogy postupně spojila s lidmi, co nemají život pod kontrolou. Postavení drog mimo zákon navíc tyto lidi dále stigmatizovalo.

reklama
reklama