Vernon Smith: Řecko - buď opasky, nebo inflace

| Lukáš Kovanda

Vernon Smith, experimentální ekonom a laureát Nobelovy ceny, říká: "Bublina v čínských nemovitostech? To není vůbec jasné. Data hovoří různě."

Vernon Smith

Jste vůdčím světovým experimentálním ekonomem. Základní učebnice ekonomie však říkají, že experiment v ekonomii není možný, že lidskou společnost nelze zavřít do laboratoře. Jak to tedy je?

Ano, to hlavně dříve říkalo mnoho lidí. Ale jen proto, že ty experimenty nikdo nedělal. A tak je to s většinou věd. Badatelé prostě ve většině věd nezačínali tím, že by činili pokusy. Když však učíte, zajímáte se o to, jak propojit teorie s tím, co lidé skutečně na trzích činí. Proces, jakým se na trhu ustavují ceny, opravdu nebyl součástí ekonomické teorie nebo obecnějšího chápání hospodářské vědy. Takže v učebnicích jste se dočetli o ekvilibriu (rovnováze; např. rovnovážné ceně na trzích), ale již ne o tom, jak k tomuto ekvilibriu dospět.

Myslíte tedy, že ekonomie obecně může být experimentální věda?

Ano, je takovou vědou. Většina ekonomů ale experimenty neprovádí, neboť tak nebyli "vychováni". Nyní se to mění. Po celém světě vznikají laboratoře experimentální ekonomie.

Jak ony experimenty probíhají?

Například v mém prvním pokusu jsme simulovali licitaci v rámci veřejné dražby. Přiřadil jsem účastníkům experimentu různé číselné hodnoty, „ceny", za něž budou jakoby kupovat. Ty hodnoty znal vždy jen daný účastník, takže informace byly soukromé a decentralizované - jako na skutečném trhu. Určité množství těchto „kupujících" tedy tvořilo to, co z teorie známe pod pojmem poptávka. Ochota zaplatit. Poté, co jsem podobně přidělil hodnoty pomyslným „prodejcům", mi to umožnilo simulovat poptávku a nabídku na určitém trhu. Takže za použití mechanismu ustavování ceny, konkrétně veřejné dražby, jsem byl schopen pochopit, jak lidé k ekvilibriu dospívají.

Jak tedy?

Pozoruhodné je, jak rychle lidé byli schopni rovnovážnou cenu nalézt. Aniž by věděli, že ji hledají, neboť netušili vůbec, co to je, oč jde.

Trhy jsou tedy velmi účinné?

Musíme rozlišovat. Experiment, jejž jsem zmínil, se týkal produktů, s nimiž se pak již dále neobchoduje. Prostě zboží a služby netrvanlivé povahy. Uvědomme se, že značná část celkové produkce té či oné ekonomiky nemůže být skladována. Nemůžete skladovat například místa k sezení v letadle při určitém letu. Místo je při letu buď obsazeno, nebo ne. A pokud ne, je navždy ztraceno. Skladovat pochopitelně nelze ani služby u holiče, hamburgery a další. S těmito produkty prostě nelze obchodovat stále dokola. Trhy pro tento druh zboží a služeb fungují pozoruhodně dobře, jsou stabilní. Lidé na nich nalézají správnou, rovnovážnou cenu opravdu velmi účinně. Až později jsem začal experimentovat se statky, které mohou být obchodovány stále dokola. Například akcie či nemovitosti lze koupit a zase prodat. Tyto trhy aktiv se chovají naprosto odlišně.

Jsou náchylné k bublinám?

Přesně tak, jsou nestabilní. Ceny se na nich totiž ustavují i na základě toho, jak lidé předpokládají, že ostatní budou ta aktiva oceňovat v budoucnosti.

reklama
reklama