Jaroslav Brychta: Japonský scénář v Evropě

| Michael Šolín

Komerční banky půjčovat nebudou, kdo tedy světovou ekonomiku oživí? Světovou říkám úmyslně, protože čínská ekonomika je jen "nafouknutá bublina". Investoři by si také měli uvědomit, že akcie nemusejí růst věčně a uměle vytvořený přebytek likvidity je jediným důvodem růstu akcií v roce 2009. Jsem v tomto směru pesimista, říká ekonom společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Jaroslav Brychta

Investicniweb (IW): Jaký je váš výhled na úrokové sazby? Kdy začnou ECB a FED sazby zvyšovat? ČNB sazbu dokonce aktuálně snížila.

Jaroslav Brychta (JB): Trh už od konce minulého roku uvažuje nad tím, že by úrokové sazby měly brzy růst. Nicméně ekonomiky na to nejsou stále připravené, tudíž se zvýšení pořád oddaluje. Může také nastat podobný scénář jako v Japonsku, kde úrokové sazby nastavené Bank of Japan jsou již přes 10 let na minimu kvůli neochotě tamějších komerčních bank půjčovat. V Evropě dochází již více než rok k hlubokému propadu spotřebitelských úvěrů. Jestli se má ekonomika oživit, musí banky půjčovat soukromému sektoru. Zde nastává právě ten klíčový problém. Pokud banka poskytne úvěr v nynějším prostředí nízkých úrokových sazeb, nese riziko, že při budoucím zvýšení sazeb nebude schopen klient závazek uhradit. Druhá zásadní věc je, že banky mají pořád dost svých prostředků v rizikových aktivech. Kdyby se tedy centrální banka rozhodla zvýšit úrokové sazby nyní, byla by tato aktiva méně výdělečná, nebo by nebyla splácena vůbec, jako tomu bylo na počátku krize. Shrnu-li to, tak jsem v tomto ohledu pesimistický a neočekávám v následujících měsících nějaké významné zvýšení sazeb, a to ani v USA, ani v Evropě.

IW: Jak vidíte globálně akciové trhy? Co konkrétně náš region CEE?

JB: Dlouhodobě cena všech akciových indexů rostla na základě zvyšování peněžní nabídky. Peníze tradičně putují do ekonomiky skrze bankovní sektor, a proto jako první vždy rostou ceny finančních aktiv. Jenže vzhledem k problémům, o kterých jsem se již zmiňoval, tento "kanál" nefunguje. V minulém roce zachraňovaly centrální banky finanční sektor zvýšením přebytku likvidity na finančních trzích. To je podle mě hlavní důvod, proč akcie v roce 2009 rostly. Víme však, že záchranné stimuly od centrálních bank končí, což bude mít za následek ustálení nebo mírný pokles peněžní nabídky.

Japonské akcie

Pokud tomu tak skutečně bude, musíme si zvyknout, že nebudou růst ceny. Z tohoto důvodu si osobně myslím, že nás žádný dramatický růst akcií v dlouhodobém horizontu nečeká, spíše naopak. Investoři by možná měli pochopit, že akcie nemusejí růst věčně. Příkladem je opět Japonsko, kde index Nikkei v roce 1990 dosáhl přibližně 40 000 bodů a nyní se pohybuje okolo 10 000 bodů.

IW: Mnozí tvrdí, že v současném prostředí nízkých úrokových sazeb nejsou dluhopisy atraktivní. Co si o tom myslíte vy?

trh spekuluje na to, že se zvýší sazby, čímž cena dluhopisů klesne. Jsem v tomto směru opět trochu opatrnější, protože neočekávám nárůst úrokových sazeb

JB: Trh spekuluje na to, že se zvýší sazby, čímž cena dluhopisů klesne. Jsem v tomto směru opět trochu opatrnější, protože neočekávám nárůst úrokových sazeb. Je nutné také rozlišovat dluhopisy jednotlivých států. V souvislosti s nižší likviditou budou banky nakupovat spíše bezpečné státní dluhopisy, jako jsou například německé nebo americké. Z toho vyplývá, že výnosy rizikovějších států budou nadále růst, podobně jako v Řecku, kde se výnosy pohybují okolo 10 %, což je na úrovni rozvíjejících se zemí.¨

IW: Zadlužení Řecka je hrozbou eurozóny. Hodně se diskutuje, zda se tomuto státu má finančně pomoci.

kdyby Německo a Francie Řecku nepomohly, dostaly by své banky do obrovských potíží, protože ty mají ve svých portfoliích zhruba 120 miliard eur řeckého dluhu. Mohlo by to vést až k situaci podobné po pádu Lehman Brothers

JB: Vstup do eurozóny Řecku výrazně pomohl v tom, že se stalo součástí velkého evropského bloku, na což reagovali investoři, kteří byli ochotni Řecku půjčovat. To zároveň s prostředím nízkých úrokových sazeb způsobilo snížení výnosu řeckých dluhopisů. Díky tomu se Řecko mohlo, a nakonec i začalo více zadlužovat. Mohlo si to zkrátka díky euru dovolit. Řecké dluhy převyšují 300 miliard eur, což je obrovská suma, z toho zhruba 120 miliard mají ve svých portfoliích francouzské a německé banky. Pokud by tyto státy Řecku nepomohly, dostanou své banky do obrovských potíží, což by mohlo vést, podobně jako při pádu Lehman Brothers, k totálnímu "credit crunch", tedy omezení úvěrů a nedůvěře na trhu. Otázkou je, zda bude pomoc efektivní. Důležité totiž je, aby samotné Řecko razantně změnilo svůj přístup a nastavilo cílová opatření ke snížení deficitu, podobně jako to udělalo například Irsko.

reklama
reklama