Plán na záchranu eurozóny: Proč neuklidnil trhy?

| redakce

EU pod tlakem prudké destabilizace finančních trhů o víkendu dosáhla dohody o vytvoření masivního fondu na podporu států, které se dostanou do problémů s financováním. Momentálně jde v akutní podobě o Řecko, problémům se začalo zřetelně blížit Portugalsko a začaly se projevovat problémy u Španělska, Irska a Itálie. Celkový objem prostředků EU slíbených ke stabilizaci situace je 500 mld. EUR, z toho 60 mld. EUR je přímo ze zdrojů EU a z dalších 440 mld. by měl být vytvořen zárodek evropského stabilizačního fondu, navrženého před časem Německem a prostředky by měly poskytnout členské státy EMU. MMF by měl v případě potřeby poskytnout dalších 250 mld EUR.

PIIGS

Pomoc EU je doplněna o prostředky Mezinárodní měnového fondu (MMF) a také o závazek Evropské centrální banky (ECB) vstoupit na trh v případě "extrémních podmínek" (patrně je míněn hlavně nedostatek likvidity v některých tržních segmentech, operace na vyrovnání likvidity v Evropě běžně provádí například Bundesbanka). Intervence ECB by měly být měnově neutrální, tj. ECB je bude sterilizovat.

Z právního hlediska postavila EU vytvoření fondu na článku 122.2 Smlouvy o vytvoření EU. Tento článek umožňuje poskytnutí pomoci členskému státu v případě mimořádných okolností mimo kontrolu daného státu. Článek byl patrně míněn jako prostředek umožnění pomoci v případě rozsáhlých živelných katastrof, oprávněnost jeho použití v současné situaci je poněkud diskutabilní. Leda že by spekulanti byli živelná katastrofa.

Jsou kroky ECB a dalších institucí skutečným řešením? Trhy hledají pevnou půdu pod nohama

Bezprostřední pondělní reakce trhu byla masivní, a to jak u eura, tak u rizikových aktiv. Situace se v podstatě v průběhu pondělka vrátila zhruba do stavu z úterý a středy minulého týdne, kdy začala poslední fáze prudkého propadu. Euro už v pátek díky spekulacím o blízké razantní akci EU posílilo ze čtvrtečního minima 1,2520 na 1,2759 a v pondělí vystřelilo až na 1,3093, aby se přes noc propadlo zpět na 1,2734. Reakce trhu ukazuje, že ani masivní příslib pomoci nestačil na úplné zklidnění situace. Se stabilizační akcí je totiž spojena řada otázek a problémů.

1. Rozpočtová nedisciplinovanost států eurozóny

Zdaleka se nejedná jen o Řecko, to je jen příslovečnou špičkou ledovce. Otázkou je, zda budou státy eurozóny skutečně schopné přistoupit k dostatečné rozpočtové konsolidaci a zda budou schopny vytvořit účinné mechanismy zabraňující opakování současné situace.

Dalším problémem je sociálně-politická únosnost na jedné straně a ekonomické problémy spojené s omezenými rozpočty na straně druhé. Politická průchodnost důsledné fiskální konsolidace v rámci eurozóny je tedy velkým rizikem pro její budoucnost.

2. Irsko - dobrý příklad?

Ostrovní stát je názorným příkladem bezprostředních důsledků rozpočtové konsolidace. Irsko je sice obecně chváleno za razanci opatření ke stabilizaci státních financí, ale krátkodobým důsledkem bylo zhoršení stavu ekonomiky - irský HDP loni meziročně klesl o 5 %, tedy znatelně více HDP eurozóny (2,2 %). Loňský schodek státního rozpočtu Irska byl se 14,3 % nejhorší v rámci EMU.

reklama
reklama