Robert Mundell: Nejen Řecko, ale i Británie je na tom bledě

| Lukáš Kovanda

Rozpočet EU je dnes malinkatým podílem HDP Evropské unie. Existuje tedy pádný důvod pro koncentraci moci (ne však za cenu vyšších výdajů) na úrovni centrální evropské vlády, říká Robert Mundell, laureát Nobelovy ceny za ekonomii a duchovní otec eura.

Poznámka: Rozhovor vznikl v březnu 2010 v Bratislavě

Robert Mundell

Finanční krizi předchozích zhruba dvou let střídá krize dluhová. V problémech nyní nejsou primárně banky, ale celé státy, jejichž vlády se zadlužily právě i kvůli sanaci finančního sektoru. A zdaleka nejde jen o Řecko.

Robert Mundell (RB): Opravdu, například Velká Británie je také ve značných problémech. V roce 1999 jsem byl pro, aby Britové vstoupili do eurozóny. Kritéria s přehledem splňovali, dokonce nejlépe z velkých zemí Evropské unie. Měli nejnižší podíl veřejného dluhu k HDP. Vstup Británie by velmi pomohl i samotnému euru. Ještě před necelými sto lety však Británie byla nejdůležitějším světovým impériem a její měna nejmocnější. Britům proto bylo zatěžko vzdát se libry, jež je v jejich myslích stále symbolem té někdejší imperiální slávy.

Měla by tedy nyní Velká Británie přijmout euro tak rychle, jak to bude možné?

RB: Nemohou to udělat za této krize. Domnívám se ovšem, že řecký problém je do značné míry passé. Romano Prodi, bývalý předseda Evropské komise, v březnu řekl, že řecká krize je pryč. To si nemyslím. Bude však pryč během několika měsíců. Ten problém bude vyřešen. Při tomto řešení se však nesmí myslet jen na Řecko, nýbrž i na potenciální podobné dluhové problémy jiných zemí. Ale abych se vrátil k Británii: myslím, že je velmi obtížně představitelné, že by v dohledné době přijala jednotnou měnu. Myslím, že nyní není politicky možné přivést Británii rychle do eurozóny i proto, že euro na ostrovech v minulosti nezískalo kdovíjakou pověst. Nezapomínejme ovšem, že existují státy v Evropě, které jsou na tom ještě hůře.

Itálie? O ní jste prý prohlásil, že je větší hrozbou pro eurozónu než Řecko.

RB: To mě špatně citovali. Novináři se mě ptali, co by byl opravdový problém pro eurozónu, když jím není Řecko. Odpověděl jsem, že pokud by se země, jako je právě Itálie, která má druhý největší dluh, dostala do fiskálních potíží. Podíl italské ekonomiky na celkovém výkonu eurozóny je totiž mnohem vyšší než podíl Řecka. Nyní je vládní deficit v Itálii na pěti procentech HDP. Zdá se to možná moc, hlavně v porovnání s maastrichtskými kritérii, která povolují maximálně tři procenta, ale v době pomalého růstu a vleklé recese, kterou prožíváme, to není tak špatné.

reklama
reklama