5 mýtů o evropské úvěrové krizi

| Vladimír Hobza

Když už to vypadalo, že se americká ekonomika konečně zotavuje, vynořila se na finančních trzích nová krize. Problémy Řecka s přebujelým rozpočtem a obava, že se dluhové problémy začnou v Evropě přelévat do jiných zemí, se staly hlavním tématem ekonomických zpráv. Euro letos ztratilo již 13 % a i akciové trhy reagují velice nervózně.

Vládly se rozhodly jednat. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond daly dohromady záchranný balík. Atény na oplátku musely přijmout řadu úsporných opatření. Bude se problém rozšiřovat na další země, nebo se jedná jen o paniku, která byla už zažehnána? Více napoví následujících 5 mýtů.

1. Malé ekonomiky nemohou rozpoutat velkou krizi

Asijská krize - ilustrační foto

Vzpomínáte si na Thajsko, které má daleko menší HDP než Řecko? Před třinácti lety vedly finanční obavy o Thajsko ke vzniku regionální, tzv. "asijské krize", která se projevila propadem místních měn a regionálních akciových trhů.

Jižní Korea a Thajsko se vyhnuly bankrotu jen za cenu omezení vládních výdajů, zvýšení daní a restrukturalizace dluhů za mezinárodní pomoci. Na konci krize byly asijské ekonomiky (měřeno HDP) slabší o 13 procent.

Jak se přelévá krize z jedné země do druhé? Různé vlády mají společné věřitele, především velké mezinárodní banky a hedgové fondy. Pokud tyto utrpí velké ztráty na jednom z trhů, obvykle omezí půjčování i na ostatních.

Navíc problémy vyvolané v jedné zemi investory upozorní na riziko a vede k opatrnějšímu investování i v jiných regionech.

Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko od sebe mohou být vzdálené tisíce kilometrů, ale pro znepokojeného portfoliomanažera mohou znamenat stejné riziko. Všechny tyto země mají velký rozpočtový deficit a výrazný soukromý a veřejný dluh.

reklama
reklama