Uvrhne nás Řecko zpět do recese?

| Josef Novotný

Finanční trhy jsou již několik týdnu zmítány situací okolo Řecka a dalších předlužených ekonomik. Přestože se o tomto problému otevřeně mluví již od listopadu roku 2009 (a mnoho let je znám odborníkům), k jeho silnému vnímání širokou veřejností došlo teprve před několika týdny. Díky vzrůstající nervozitě na finančních trzích a poklesu cen akcií a dluhopisů "přispěchala" EU ve spolupráci s MMF a dalšími centrálními bankami na pomoc Řecku, ale i ostatním předluženým státům.

Pravdou však je, že tato pomoc přišla (pokud vůbec nějaká měla přijít) poměrně pozdě, nejednotně a nerazantně.

První zprávy hovořily o pomoci ve výši 45 miliard, další pak o 110 miliardách. A když se ukázalo, že ani to nestačí na uklidnění trhů, vznikl záchranný plán s částkou 750 miliard eur. Pokud by záchranné kroky přišly již na konci loňského roku, záchrana by s velkou pravděpodobností nestála tolik, jako tomu bude v současné situaci. Poslední kroky počítají s ohromným balíkem peněz v celkové výši 750 miliard eur a odkupem jak státních, tak soukromých dluhopisů. Tyto záchranné kroky vyvolávají hned několik otázek.

Zaslouží si Řekové pomoc?

Odpověď je, že nikoli. Nikdo jiný než obyvatelé Řecka nemůže za současný stav jejich hospodářství. Hlavními viníky jsou zcela jistě vládní představitelé, avšak nejsou jedinými.

Další, kdo významnou měrou může za současný stav, jsou jejich voliči. Politická reprezentace je odrazem voličské vůle, nelze tedy házet vinu pouze na vládu. Obyvatelé tohoto jižního státu si zvykli na extrémní, státem financované výhody a jejich reakce na utahování opasků, které musí přijít, je rozhodně neadekvátní. Už jen podle reakce řeckých stávkujících (nápis na transparentu "IMF and USA go home") je zřejmé, že ani samotní Řekové o pomoc nestojí a domnívají se, že sami si pomohou daleko lépe.

Podle mého názoru správné a pro trhy poučné by bylo nechat Řeky sníst kaši, kterou si navařili. Pokud by tato varianta skutečně nastala, Řecko by se dostalo do platební neschopnosti, nastala by hluboká hospodářská recese, pokles životní úrovně, enormní nezaměstnanost, banky by se potýkaly se značnými problémy a Řecko by opustilo eurozónu.

Kdo by na tuto variantu doplatil, by byly banky držící řecké vládní a korporátní dluhopisy (celková hodnota se odhaduje na cca 350 miliard eur). Na druhou stranu by Řecko posloužilo jako odstrašující příklad a EU jako taková by po prvotním šoku zůstala uchráněna. Samotné Řecko by přes devalvaci vlastní měny mohlo rychleji zotavovat vlastní ekonomiku. Po prvotním šoku na finančních trzích a propadu eura by však tato varianta byla levnější a lepší i pro zbytek eurozóny.

  • 1
  • 2
reklama
reklama