Trhy se mýlí: Problémy pramení ze spekulací na růst, ne na pokles

| Vladimír Hobza

Trhy jsou neefektivní, což znamená, že občas nejsou fér. Akcie internetových společností byly před 10 lety vyhnány daleko výše, než čemu odpovídal jejich fundament. Podobné je to třeba s vládními dluhopisy – jejich výnosy jsou někdy posouvány do extrémních výšin, které prakticky znemožňují financování států.

Světová ekonomika

Vlády se samozřejmě snaží nastavovat podmínky na trhu tak, aby podpořily ekonomický růst. Některé signály trhu je však nutí dělat rozhodnutí opačná. Příkladem jsou obavy o osud zadlužených zemí, které vedou k úsporám. A ty samozřejmě růst nepodpoří, jejich cílem je odvrátit případný krach dané ekonomiky.

Tlak trhu

Čím menší země, tím jasnější bývají signály trhu, že se něco děje. Mark Mobius, známý správce fondu rozvojových trhů, zdůrazňuje, že trh s finančními deriváty kvůli své velikosti (dle jeho odhadu 600 bilionů USD) dokáže vytvořit na malé trhy a měny obrovský tlak, a to již při použití drobného zlomku z celkového kapitálu.

Někdy je těžké věřit tomu, že "trh" útočí náhodně. Vyváženost rozpočtu a míra zadlužení Řecka, Irska, Portugalska nebo Španělska tyto země nominovala mezi rizikové již dávno. V podstatě nikdo nespekuluje proti nejstabilnějším zemím – Finsku, Švédsku a Švýcarsku. Řecko by nemělo problémy s úroky za své dluhopisy, kdyby si tolik nenapůjčovalo.

Trh může země donutit opustit nevhodnou politiku, například fixovanou měnu, která neodráží realitu. Když v roce 1992 George Soros zaútočil svou spekulací na britskou libru, Velké Británii pomohl. Kombinace devalvace a nižších úrokových sazeb pomohla oživit britskou ekonomiku.

Asijská krize během 90. let je méně zřetelným případem. Manažeři hedgeových fondů tehdy nebyli při svých spekulacích jednotní. Řada z nich, včetně Sorose, hodně ztratila, když nedokázala předvídat, které země budou krizí strženy. Vlna devalvací měla špatný krátkodobý vliv na banky. Na druhou stranu směr, který zvolily asijské země po krizi, jim pomohl k znatelnému růstu finančních systémů i během krize v letech 2007 až 2009.

Spekulanti na růst mohou za bubliny

Spekulanti mohou za vznik bublin, ne za jejich prasknutí. Na začátku 90. let tekl do asijského regionu obrovský kapitál díky víře v silný růst celého regionu. Peníze směřovaly do spekulativních typů investic, především nemovitostí. Bez boomu není důvod k propadu.

  • 1
  • 2
reklama
reklama