Obsah stránky

Krize: Nemoc jako každá jiná? (2/2)

28.6.2010  18:00 Autor: Vladimír Hobza, redaktor, Investiční web

reklama
Léky - ilustrační foto

Léky – jen rychlé řešení

Použít léky? Často stačí spolknout pilulku – a je po problému. V reálném světě není situace tak jednoduchá. Častá konzumace antibiotik snižuje jejich účinnost a přirozenou imunitu. Dostaneme se pak do situace, kdy pomáhat přestanou. Proto není divu, že antibiotika jsou na předpis a používají se jen za určitých podmínek.

Podobně je tomu se stimulačními balíčky pro ekonomiku – dokáží pomoci, v určitých případech, ale nejsou dlouhodobým řešením. Kdo je využívá často, dostane se do dluhové pasti, odkud se lze dostat jen stěží. Je to jako v Řecku, které si už nemůže vzít další lék a musí celou nemoc odležet a protrpět.

Nakazit ostatní

Během nemoci se o mě doma ostatní starali, připravili mi jídlo, čaj a věnovali mi pozornost. Ale kontakt se mnou se jim nevyplatit – postupně ode mě někteří nemoc chytili.

Globální ekonomika je propojená a krize jedné země se postupně přelévá na ostatní, především na důležité obchodní partnery, na partnery partnerů atd. Přesto jsou vzájemný obchod a spolupráce nevyhnutelné k využití plného potenciálu, obchodu se zbožím, službami a vědomostmi, a také k uzdravení. Podle mnohých ekonomických teorií vydělávají na obchodu všechny zúčastněné strany. Obdobně člověk nedokáže žít sám – místní pekař pro něj peče housky, čínská továrna šije oblek a německý koncern poskytuje zpravodajský servis na internetu.

Ekonomika je, stejně jako naše tělo, nepředvídatelný organismus. K jejímu uzdravení vede pochopení a zodpovědný přístup k léčbě nemoci.

Tagy:  ekonomika, krize, oživení, recese

Čtěte také:

  • Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

    Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

  • Americká bída(16.5.)

    Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

  • Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

    Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

  • Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

    Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

  • Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

    Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

  • Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

    François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

  • Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

    Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

  • Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

    Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

  • Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

    Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

  • Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

    Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

reklama

Autor: Vladimír Hobza

Nejnovější články autora:

Diskuze