Jagg.cz
Linkuj.cz
vybrali.sme.sk
Facebook
MySpace
Google
Delicious
Digg
ReeditS Pavlem Kohoutem jsme si krátce popovídali o tom, co čeká a nemine české domácnosti a především jejich úspory do budoucna. Rozhovor je pokračováním článku "Spoření po česku: Sázka na jistotu!", který najdete na konci článku.
Obsah stránky
reklama
Úspory českých domácností vzrostly meziročně o 7,3 procenta. Lze očekávat, že porostou i nadále?
Ano, jistě. Co do životní úrovně se postupně blížíme průměru vyspělých zemí EU. Ale pokud jde o finanční majetek domácnosti, nerad to říkám, ale v tomto srovnání mámě stále holé... účty. Lze samozřejmě tvrdit, že občané Británie, Francie nebo Německa jsou více zadluženi, ale většinou jde o hypoteční úvěry, což je vlastně svého druhu investiční úvěr. Češi potřebují šetřit a investovat.
Jak ukázala Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009, struktuře úspor obyvatelstva jednoznačně dominují bankovní vklady. Očekáváte, že si bankovní vklady (termínované i netermínované) udrží svou dominantní pozici i do budoucna?
Silná pozice konzervativních produktů je dána souhrou okolností. Začátkem 90. let nebylo kam investovat. Během druhé poloviny 90. let lidé byli svědky tunelování privatizačních fondů. Po roce 2000 přišlo splasknutí technologické investiční bubliny. V letech 2007–08 pak světová finanční krize. Celkově tedy zhruba každých pět let nastala nějaká fatální událost, která lidi přesvědčila, že je lepší mít peníze v bance nebo spořitelně. Je možná dokonce překvapující, že procentní zastoupení ultrakonzervativních produktů není ještě vyšší!
Společně s objemem prostředků v netermínovaných bankovních vkladech vzrostl meziročně o 13 procent také objem peněz investovaných prostřednictvím podílových fondů. Čím si to vysvětlujete?
V souvislosti s předchozí otázkou bych upozornil na fakt, že značné procento podílových fondů je investováno rovněž do konzervativních produktů peněžního trhu. Ale časem určitě poroste popularita akcií. Světové akciové trhy občas mají špatné desetiletí a období 2000–2008 bylo jedním z nich. Momentálně mají akcie skoro stejně špatnou pověst jako koncem 70. let, kdy byly považovány za investice pro sentimentální důchodce, kteří pamatují lepší časy, zatímco moderní dynamický mladý člověk dává peníze do spořících účtů. V době, kdy byly akcie historicky nejméně populární, přišel mohutný býčí trh, který trval během 80. a 90. let. Pak přišel opačný extrém, nekritická láska k akciím. A dnes jsme opět někde na úrovni konce 70. let.
Jak může budoucí vývoj ve struktuře úspor ovlivnit pravděpodobné pokrizové zvýšení inflace? Mohlo by právě ono být "hybatelem"? Při případném zvýšení inflace přece přestanou být spořicí účty atraktivní...
Je dost pravděpodobné, že Evropská centrální banka nakonec kapituluje, sleví ze svých zásadových pozic a začne řešit evropskou finanční krizi cestou nejmenšího odporu, tedy nekrytou emisí peněz. První krok, nákup státních dluhopisů Řecka a jiných rizikových zemí již byl učiněn, ačkoli doslova pár dní předtím to ECB popírala. Bude to znamenat, že inflace nejspíš mírně vzroste. Žádná hyperinflace, ale spořící účty budou patrně reálně mírně ztrátové. A když roste objem peněz v ekonomice, má to za následek vyšší mzdy, vyšší tržby, vyšší zisky a pochopitelně i vyšší ceny. Vyšší ceny spotřebního zboží, ale také akcií. Když se podíváte na země, které trpěly vysokou inflací – výmarské Německo, Argentina, Brazílie, atd. – nejlepší ochranou proti inflaci byly nemovitosti a akcie. Nemovitosti jsou ovšem v nynější Evropě cenově přepálené. Akcie nikoli. Německé akcie mají nyní P/E na úrovni 16 a dividendový výnos 2,7 %. České akcie mají P/E dokonce jen kolem 11 a dividendový výnos 5,4 %. To nejsou předražené trhy!
A co chystaná penzijní reforma? Vzroste podíl penzijního připojištění?
To je na delší diskusi. Bezděkova pracovní skupina nenavrhla snadný život pro penzijní fondy, jak si laikové myslí. Podle návrhu by si lidé měli investovat tři procenta z mezd do nejrozmanitějších investic, včetně státních dluhopisů. Současné penzijní fondy potřebují reformu samy o sobě, protože v roce 1994 nebyly dobře navrženy ze systémového hlediska. Nikdo tehdy totiž fondům nerozuměl, proto byl zákon o penzijních fondech inspirován životními pojišťovnami. To bylo nešťastné rozhodnutí.
Hovoří se i o případném zrušení státní podpory stavebního spoření...
Už aby to bylo. Ale bylo by fér, aby za ušetřené peníze stát snížil občanům daně.
Spoření po česku: Sázka na jistotu!
Tagy: česká ekonomika, spoření
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
reklama
Autor: Martin Vlnas
Nejnovější články autora:
- Český portfoliomanažer: První milion eur na vyzkoušení obchodního systému nám dali akademici(22.3.)
"Snažíme se omezit vliv lidského rozhodování, nepodléhat stádním náladám, kterým propadají individuální investoři," říká Tomáš Packa, portfoliomanažer investiční společnosti C-QUADRAT KAG. Ve správě má téměř 600 milionů eur.
- Karel Janeček: Víc peněz už nemůžeme vydělat(21.5.)
"Může to vypadat, že nic neděláme, ale zdání klame. Pokud máte na vesnici koloniál, tak přece také nic nevyrábíte. A nikdo si na vás prstem neukazuje. Právě naopak. Poskytujete lidem něco, co potřebují. My děláme totéž," říká Karel Janeček, ředitel firmy RSJ Algorithmic Trading, který se nedávno pustil do boje s českou korupcí. Kromě toho stíhá přednášet na matematicko-fyzikální fakultě, podporovat české vědce a poskytovat tři rozhovory týdně.
- Tomáš Prouza: Spořicí účet místo stavebka? Chyba!(13.8.)
Stát roky vyhazoval miliardy upřednostňováním stavebního spoření na úkor jiných spořicích a investičních produktů, aniž by řešil účelovost využití naspořených peněz. Jenže tyto úspory stavebním spořitelnám slouží jako zdroje pro úvěry, které v posledních letech zažívaly boom. S klesajícími prostředky v úsporách stavebních spořitelen tak bude klesat i jejich schopnost úvěrovat. Budou stavební spořitelny kolabovat? Zeptali jsme se Tomáše Prouzy, ředitele pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners a bývalého náměstka ministra financí odpovědného za finanční sektor, vztahy s EU a zahraničím, zavádění eura a fiskální politiku.
- Pavel Kohout: Máme holé účty!(30.6.)
S Pavlem Kohoutem jsme si krátce popovídali o tom, co čeká a nemine české domácnosti a především jejich úspory do budoucna. Rozhovor je pokračováním článku "Spoření po česku: Sázka na jistotu!", který najdete na konci článku.
- Co Čech to finanční analfabet?!(4.3.)
Na otázku "Jaká je finanční gramotnost českého národa?" odpovídají Aleš Michl, Tomáš Prouza, Stanislav Bernard, Jan Traxler a Aleš Tůma.
- Jak chybují čeští investoři?(3.2.)
Nedostatečné vzdělání v oblasti kapitálových investic přináší katastrofální výsledky. Nejjednodušším řešením je využít rad odborníka, nejčastěji finančního poradce. Někteří klienti si ale chtějí pomoci vlastními silami. Produktová nabídka je však široká a nepřehledná a současně ji provází silná reklamní masáž a nepojmutelné množství informací.
Diskuze