10 lekcí ze současné globální krize

| Vladimír Hobza

Světová ekonomika je jako člověk s horečkou, jehož nemoc se neustále vrací. V roce 2008 to byly hypotékami zajištěné cenné papíry, minulý rok největší recese od Velké deprese, letos dluhová krize. Nikdy přesně nevíme, kam ekonomika směřuje. Přesto je i řada pozitivních zpráv – Americká národní asociace ekonomů zvyšuje odhad růstu USA pro rok 2010, Čína zůstává silná a MMF zvyšuje odhad růstu globální ekonomiky. Na druhou stranu kupují investoři zlato, jako kdyby hrozila apokalypsa, mluví se recesi ve tvaru W a finanční trhy klesají po každé špatné zprávě.

Je těžké posoudit, zda jsme definitivně ve fázi oživení, nebo zda se světová ekonomika dostává do stále větších potíží. Několik stovek milionů lidí po celém světě přišlo o práci, domy nebo úspory. I ti šťastnější si začínají uvědomovat, jak křehká je prosperita. Státní zaměstnanci v Americe a Evropě začínají přemýšlet nad svými důchody a zvykají si na strach o své místo.

Události posledních let přesto nabízejí minimálně 10 poučení:

Barack Obama a Ben Bernanke

1. Amerika zůstává velmocí

Když udeřila krize, všude byly slyšet komentáře "konec americké éry", "svět bez Ameriky" a podobně. Panovala představa, že panika na finančních trzích znamená konec americké moci.

Takové komentáře byly přehnané a nebraly v úvahu historii – strach zvítězil nad fakty. Za posledních 350 let byl globální politický systém ovlivněn liberálním kapitalismem, původně pocházejícím z Velké Británie, později ze Spojených států. USA zažily velmi turbulentní finanční historii a právě jedny z nejhorších krizí během 50 let po občanské válce vytvořily z USA světově nejrozvinutější ekonomiku.

2. Liberální kapitalismus funguje

Anglosaský kapitalistický model byl do začátku krize považován za méně efektivní než více civilizovaný humanistický evropský model. Bylo to špatně?

Krize jen prověřila stabilitu společností, vlád a měn. A americká ekonomika vypadá nyní překvapivě zdravější. Daří se dolaru. Zděšení investoři věří, že je lepší vložit své peníze do Ameriky. Flexibilnější pracovní trh vedl k rychlejší ztrátě pracovních míst, ale pomůže rychlejšímu oživení.

Lekcí pro Evropu je pomalý bolestný přechod k liberálnějšímu kapitalismu. Socialistické politické strany v Řecku a Španělsku jsou donuceny k liberálním reformám, protože, jak již dříve říkala Margaret Thatcherová, není jiná alternativa.

Venezuela

3. Extremistické státy jsou příživníci

Může to znít neslušně až škodolibě, ale vlády zemí jako Irán nebo Venezuela parazitují na globální ekonomice.

Místo aby přinášely nabízely model, jsou závislé na úspěchu kapitalismu. Když se kapitalismu daří, roste cena ropy a vlády těchto zemí mají dostatek peněz na národní podporu a hrátky v cizině. Když se globální systém zhroutí, tyto státy zkrachují.

4. Starý známý komunismus vymřel

Ani globální ekonomická krize neposílá marxistickému socialismu vítr do plachet. Nejenže se většina evropských zemí obrací směrem k pravicové politice, ve světě se ani nevyskytují žádné známky návratu "proletariátu".

Přežívající "komunistické" země svůj úspěch připisují dobrému řízení vesměs kapitalistických ekonomik. Při pozorném pohledu je možné zaznamenat znárodnění bank v reakci na krizi nebo protesty proti úsporným opatřením; přesto žádná země neprohlašuje, že socialismus vyléčí ekonomické problémy.

reklama
reklama