Pesimističtí analytici jsou v módě

| Vladimír Hobza

Základním rozporem mezi ekonomy je, zda mají západní země utrácet více, aby zahnaly případnou druhou recesi, nebo zda mají za každou cenu omezovat nabobtnalé dluhy a obnovit důvěru investorů.

Albert Edwards

Albert Edwards, stratég ze Société Générale v Londýně, považuje tyto spekulace za zbytečné. Čeká krvavou hlubokou depresi vedoucí k propadu akcií o více než 60 procent, po které bude následovat několik lety s inflací 20 nebo 30 procent. Centrální banky totiž podle něj budou zoufale tisknout peníze, aby jen "neseděly s rukama v klíně".

Pesimismus vpřed!

Podobní pesimisté byly dříve ve velkých bankách k vidění jen sporadicky. Doba se však mění. Během finanční krize v roce 2008 svět poznal Nouriela Roubiniho. Sám Edwards předpovídal ztracenou dekádu ve Spojených státech již v roce 1997.

Bob Janjuah

Je čeho se obávat – budoucnost eura, případné druhé dno recese, zpomalování růstu v Číně, hrozba dalších tržních bublin. "Dnes už není nic přehnané," říká Philippe Jabre, správce hedgeového fondu v Ženevě. "Rozhodně je daleko více tolerován negativně zaměřený výzkum." Většina analytických zpráv je negativně zaujatých. Najít zprávy s pozitivním nádechem je stále složitější.

Edwardova popularita odráží současný trend. Kdysi byl nedůvěřivými klienty odmítán, nedávno přilákal 600 významných investorů na konferenci v Londýně.

Dalším je Bob Janjuah, stratég z Londýna, jehož prognózy jsou ještě hrozivější než ty od Edwardse. I Edwards poznamenává: "Z jeho reportů mám deprese i já."

Janjuah byl v hledáčku řady investičních bank, nakonec se rozhodl odejít z Royal Bank of Scotland do Nomury.

Raoul Pal, původně expert na deriváty z Goldman Sachs a nyní správce hedgeového fondu, vešel ve známost svými měsíčními výzkumnými výstupy. Nedávno předpovídal v Americe depresi podobnou 30. letům minulého století a Británii státní bankrot.

  • 1
  • 2
reklama
reklama