Evropská dluhová krize zdaleka nekončí

| Andrej Rády

Před pár měsíci jen málokdo čekal, že se euru podaří tak silně a trvale odrazit od několikaletých minim. Vládám Španělska a Portugalska se podařilo upsat dluhopisy v podstatě bez problémů a eurodolar se vyhoupl zpátky nad hodnotu 1,3. Je tedy evropská krize u konce? Na takové tvrzení je ještě brzy, řada problémů totiž zůstala nevyřešena.

Angela Merkelová a George Papandreu

Na trh se vrátila důvěra především po zásahu evropských institucí, které v květnu ustanovily obrovský záchranný balík, který měl především zabránit přelití problémů Řecka do dalších jihoevropských států. Investoři si také hodně slibují od "ekonomické vlády", která by v rámci EU měla koordinovat fiskální politiku jednotlivých zemí.

V neposlední řadě byla s úlevou přijata úsporná opatření vlád Řecka, Španělska i Portugalska, která by měla, sice bolestivě, zamezit prohlubování schodků státních rozpočtů.

Reformy musejí pokračovat

Kroky jihoevropských vlád a celé Unie byly vynuceny krizí. Evropská ekonomika se (zatím) zastavila na hraně propasti. Dosavadní kroky však vyvolávají další otazníky – bude španělskou reformu pracovního trhu následovat také Portugalsko a Itálie? Bude EU schopna svojí případnou "ekonomickou vládou" dostatečně tlačit na spotřebitelské chování obyvatel (a vlád) jednotlivých zemí? A bude vůbec idea této vlády přijata všemi členy Unie?

Aby to nedopadlo jako se zátěžovými testy evropských bank. Ty byly samy o sobě velice dobrým a potřebným nápadem – ukázat skutečnou kondici evropského finančního sektoru a obnovit důvěru v něj. Výsledky však byly přijaty s velkými výhradami.

Zátěžové testy evropských bank: Co přinesly?

Podle řady expertů totiž výsledek (7 z 91 bank by "nepřežilo" ztížené podmínky v případě prohloubení krize, z toho bylo 5 španělských spořitelen, o jejichž problémech byli všichni přesvědčeni předem) pouze ukázal mírně nastavená kritéria. Evropa tak zase jednou došla jen "do půlky cesty".

  • 1
  • 2
reklama
reklama