S nedávným prohlášením Bena Bernankeho o reinvesticích prostředků z hypotečních dluhopisů do vládních dluhopisů se objevilo opět mnoho spekulací, zda kroky Fedu budou inflační a zda bude vládní dluh monetizován. Jelikož toto téma je obklopeno celou řadou nejasností a omylů, cítíme jako důležité uvést věci na pravou míru.
Obsah stránky

Monetizace dluhu probíhá tehdy, pokud vláda nesplácí svůj dluh prostřednictvím zvýšeného zdanění občanů a firem, ale namísto toho tiskne nové peníze. V moderním pojetí tak dochází k případu, kdy centrální banka nastálo vykoupí od komerčních bank vládní dluhopisy a vytvoří tak nové bankovní rezervy (připíše bankám na účet nově vytvořené peníze).
Proběhla skutečně monetizace dluhu?
Zhruba před rokem Ben Bernanke prohlásil, že Fed nepřistoupí k monetizaci dluhu. Stejně tak se vyjádřil i prezident federální rezervní banky v New Yorku William Dudley. Máme jim věřit? Podívejme se, co se opravdu stalo a co se děje.
Do roku 2008 existoval téměř identický vztah mezi množstvím vládních dluhopisů držených Fedem a množstvím mincí a papírových bankovek v oběhu. Princip funguje zhruba takto: S růstem světové ekonomiky a dolarizací světového obchodu banky poptávají od Fedu stále více dolarů, aby je mohly poskytnout svým zákazníkům. Fed tedy poskytne bankám dodatečné množství fyzických dolarů a odepíše tuto částku z rezerv, které komerční banky u Fedu udržují (z jejich vlastního bankovního účtu u Fedu).

Aby Fed v minulosti zachoval úrokovou sazbu, musel doplnit nové rezervy do bankovního systému (jinak by příliš málo rezerv tlačilo na růst úroků, neboť nedostatečná nabídka peněz zvyšuje jejich cenu, tj. úrok). Fed toto doplnění rezerv a likvidy provedl skrze odkup vládních dluhopisů od komerčních bank. Takto je dosaženo velmi úzkého vztahu mezi oběživem a dluhopisy drženými Fedem (jak vidíme na grafu, mezi lety 1997 a 2007 byl tento vztah cca 1:1, červená a modrá řada).
V praxi je držení vládních dluhopisů pro centrální bankou formou ražebného, To je pozitivní rozdíl mezi náklady na tvorbu peněz (téměř nulové) a výnosem z držení vládních dluhopisů. Obecně platí, že při růstu ekonomiky je zapotřebí více peněz pro platební styk, nové peníze tedy nejsou určeny pro splácení vládních dluhů, nýbrž pro hladké fungování platebního styku a potřeb ekonomiky.
Jak je rovněž vidět na grafu, v roce 2008 došlo k problémům na trhu s hypotékami. Aby Fed tento trh podpořil, začal prodávat vládní dluhopisy ve své držbě a namísto nich nakupovat privátní hypoteční dluhopisy. Ke konci roku 2009 tak Fed mohl nakoupit dalších zhruba 400 miliard vládních dluhopisů a stále by nemonetizoval vládní dluh.
Jaká je současná situace?
Fed drží ve své rozvaze kromě ostatních drobných položek zhruba 1 100 miliard hypotečních dluhopisů, 150 miliard dluhu vůči Fannie Mae a Freddie Mac a 780 miliard vládních dluhopisů. Jelikož agentury Fannie i Freddie byly znárodněny, jejich dluhy jsou součástí veřejného sektoru. A neboť i Fed je v konečném důsledku součástí vlády, pak držení jakéhokoliv vládního dluhu centrální bankou (nejenom vládních dluhopisů, ale i zmíněných znárodněných Fannie a Freddie), představuje pro vládu dluh vůči sobě samé.
Na grafu tedy při porovnání peněz v oběhu a celkových pohledávek za vládou vidíme, že Fed nákupy vládních dluhopisů nepřekračuje množství fyzických peněz v oběhu, tedy nemonetizuje vládní dluh. Je důležité říci, že máme na mysli zejména fyzické množství peněz v oběhu potřebných pro reálnou ekonomiku. Samozřejmě, že by Fed mohl vytisknout fyzické peníze a za ně nakupovat dluhopisy, ale z grafu rovněž vidíme, že růst množství reálných peněz nepřekračuje trend, a tedy ani reálnou potřebu pro operace v ekonomice.
Tagy: dluhopisy, fed, usa, zadlužení
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
Autor: Jan Kaška
Nejnovější články autora:
- Akcie a dolar: Jak zahýbe výsledek jednání o dluhovém stropu s jednotlivými aktivy?(19.7.)
Současné rozpory mezi demokraty a republikány v USA ohrožují samotnou podstatu tržní stability. Při nulové viditelnosti na poli zvýšení dluhového stropu jsme již v minulém měsíci navrhovali zůstat kompletně mimo trh či pozice příslušně hedgovat. S tím, jak se blížíme ke 2. srpnu, lze pozorovat zvýšenou nervozitu a nárůst implikované volatility, což je signálem snahy obchodníků chránit se před možnými významnými propady.
- Indie: Nákupní signál pro akcie(31.3.)
Současný investiční svět je extrémně korelovaný, a tak jsme byli překvapeni, když jsme objevili první výraznou změnu v korelaci mezi hlavním indickým indexem Sensex a MSCI World od roku 1996. Zatímco S&P 500 si připsal od počátku roku zhruba 4 %, Sensex se ponořil do 8% ztráty. Máme za to, že výrazně vzrostla šance pro konec "underperformance" indického trhu a jeho přeprodanosti. Z důvodů, které ukážeme, bychom doporučovali tvorbu pozic v indických akciích.
- Yahoo!: 30% růstový potenciál akcií pramení z asijských aktiv(7.1.)
Nedávno jsme upozorňovali na hodnotu skrytou ve společnosti GM v důsledku nedoceněných podílů v čínských společnostech. Tentokrát bychom chtěli prezentovat podobný příklad na společnosti Yahoo!, neboť i ona drží některé nedoceněné podíly v čínských rychle rostoucích společnostech.
- Monetizace amerického vládního dluhu: Jak je to doopravdy?(17.9.)
S nedávným prohlášením Bena Bernankeho o reinvesticích prostředků z hypotečních dluhopisů do vládních dluhopisů se objevilo opět mnoho spekulací, zda kroky Fedu budou inflační a zda bude vládní dluh monetizován. Jelikož toto téma je obklopeno celou řadou nejasností a omylů, cítíme jako důležité uvést věci na pravou míru.
- Riziko brzké obchodní války mezi USA a Čínou roste(14.9.)
Mezi USA a Čínou se opět přiostřují vztahy v otázkách obchodní bilance a umělého podhodnocení čínské měny. V červnu dosáhl obchodní deficit USA 62 miliard, z čehož plných 42 % bylo tvořeno obchodním schodkem s Čínou. Toto číslo znamenalo historický červnový rekord. A tak není divu, že někteří američtí zákonodárci vidí rudě a tvrdě bojují za přijetí zákona, který by v konečném důsledku vést k efektivním postihům čínského exportu.
- PIGS: Dluhy v rukou cizích bank ochuzují problémové země(17.8.)
CDS na dluhy slabých hráčů eurozóny v průběhu července výrazně oslabily. Přesto se nadále obáváme, že jediné možné řešení dlouhodobého přežití leží v restrukturalizaci dluhu. Jeden z hlavních problémů zemí PIGS mimo slabé konkurenceschopnosti spočívá v tom, že většina existujícího dluhu není držena domácími subjekty, ale zahraničními. To znamená, že v první řadě nezůstávají vyplacené kupóny uvnitř země a vláda nemůže zdaňovat úrok z těchto kupónů. Jelikož úroky plynou do zahraničí (hlavně do německých a francouzských bank), bohatství je exportováno ze země a PIGS země tak prakticky chudnou.
- EURCZK: Bude pokračovat desetileté posilování koruny?(8.6.)
Kurz měny je podstatný nejen pro investory do měnových párů, ale především pro ty, kteří v různých měnách obchodují se svými obchodními partnery. Pro mezinárodní investory není potřeba význam směnných kurzů připomínat. Pokud je většina vašich investic denominována v cizí měně, poslední, co si přejete, je, aby kurzová ztráta vymazala vaše investiční zisky. Pro rozhodnutí, jak velkou část kapitálu hedgovat, je důležité mít představu, co lze od domácí měny do budoucna očekávat. Hlavním měnovým párem pro českou korunu je EURCZK, neboť ekonomika České republiky je významnou měrou ovlivňována vývojem v eurozóně, zejména v Německu.
- Tip na spekulaci na pokles: Akcie španělských bank(28.4.)
Spekulace na pokles (shortování) akcií španělských bank dnes zajisté nepatři mezi neznámá makro témata. To se možná dalo tvrdit minulé léto, kdy se našemu fondu tento short podařilo se ziskem zobchodovat, zatímco většina investorů se vezla na reflační vlně pouze v dlouhých (long) pozicích.
- Vietnam – království rýže a investiční příležitost(6.4.)
Pro investory, kteří si mohou dovolit komfort dlouhodobého výhledu, je vhodné investovat do rozvojových trhů v Asii – do zemí s dobrou demografickou strukturou, politickou stabilitou, vymahatelností práva a solidním makroekonomickým zázemím. Asie v současné době prožívá enormní růst produktivity, který je založený nejenom na vysokých investicích, ale i na prudkém růstu obchodu mezi jednotlivými asijskými státy. Velký potenciál má mimo jiné vietnamská ekonomika.
- Korejský won nabízí potenciál 50% zhodnocení(23.2.)
Korejský won je bezesporu jednou z nejvíce podhodnocených měn v asijském regionu.







Diskuze