Obsah stránky

Robert Holman: Euro přispělo k zadlužení Řecka (1/3)

25.9.2010  6:00 Autor: Lukáš Kovanda, redaktor, Týden

týden

Člen vedení České národní banky ROBERT HOLMAN říká: "V krizi se jasně ukázalo, že mít vlastní měnu je výhoda."

reklama
Robert Holman

Dluhová krize otřásá eurozónou. Jaký je váš nynější postoj k přijetí eura?

**Robert Holman (RH): Jsem velmi skeptický. A mohu říci, že bankovní rada se též staví velmi rezervovaně k tomu, abychom euro přijali v nejbližších letech. Nejen proto, že neplníme maastrichtské kritérium veřejných financí, ale přibyly i další důvody, jež prohlubují naši skepsi ohledně jednotné měny a které nebyly před rokem 2009 známy.

Které konkrétně?

RH: Když k nám ze zahraničí dorazila ekonomická recese, ukázalo se, že je výhodné mít vlastní měnu. Znehodnocení koruny, k němuž došlo na začátku recese, pomohlo našim vývozcům. Když se srovnáme se Slovenskem, které už tou dobou euro používalo, reagovala tuzemská ekonomika pružněji - právě díky vlastní měně. Ukázalo se, že koruna nás chrání před důsledky takových vnějších šoků, jakým byla tato recese.

Váš postoj k euru zřejmě ještě posílila řecká dluhová krize.

RH: Jistě, a ekonomy obohatila o předtím nepříliš uvažovaný aspekt. Dnes totiž mnohem lépe vidíme, že užívá-li země vlastní měnu, je její vláda opatrnější při zvyšování výdajů a při zadlužování se, než když má společnou evropskou měnu. Užívalo-li by Řecko stále drachmu, tak by se v průběhu minulých let tamní vláda méně zadlužovala. Jednoduše proto, že by pro ni bylo financování rozpočtového deficitu dražší než s eurem.

Kdybyste si musel vsadit, zda v roce 2025 budeme mít eura, nebo koruny, jak byste "hrál"?

RH: To je opravdu velká spekulace. Asi bych řekl, že v té době přece jen už euro mít budeme. Ne že bych si to přál.

Je bankovní rada ČNB nyní více "proti euru" než, dejme tomu, před šesti či osmi lety? Nastal podle vás s obměnou členů významný názorový posun?

RH: Když shrnu všechna fakta, řekl bych, že současná bankovní rada je určitě k euru skeptičtější, než byla před mým příchodem do České národní banky (v únoru 2005, pozn. red.).

Poslední čísla ze světa ukazují na zpomalení americké, čínské i japonské ekonomiky. Naopak evropské ekonomice, zejména německé, se daří. Obáváte se opětovného globálního zpomalení, případně dokonce druhého dna?

RH: Pořád si myslím, že čísla, která přicházejí ohledně hospodářského růstu u nás i ve světě, jsou spíše optimistická. Čínská ekonomika možná zpomaluje, ale uvědomme si, že i tak její růst stále dosahuje hodnot kolem deseti procent. Čína prostě nepochybně zůstává lokomotivou světového růstu. Překvapivě zrychlil růst v Německu a také u nás, i když to číslo Českého statistického úřadu (2,2 procenta ve druhém čtvrtletí meziročně, pozn. red.) je předběžné. Je vyšší, než byla naše prognóza. Ve světle těchto nových čísel se možná zcela rozpadá ta historka o "W", o druhém dnu.

I ve Spojených státech?

RH: Domnívám se, že americká ekonomika je dostatečně pružná, že tam dojde k obnovení solidního růstu. Nevím, zda to bude letos, nebo v příštím roce. Z dlouhodobé perspektivy si stále myslím, že americká ekonomika se vyrovná s hospodářskou recesí lépe než Evropa. Evropské ekonomiky nejsou tak pružné. Jsou přeregulované, mají nepružný trh práce a nabobtnalou sociální síť.

Tagy:  ekonomika, krize

Čtěte také:

  • Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

    Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

  • Americká bída(16.5.)

    Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

  • Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

    Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

  • Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

    Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

  • Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

    Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

  • Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

    François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

  • Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

    Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

  • Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

    Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

  • Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

    Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

  • Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

    Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

reklama

Autor: Lukáš Kovanda

Nejnovější články autora:

  • Změna času: Vyčerpaní lidé stojí ekonomiku miliardy(24.3.)

    Již dnes v noci nás čeká změna na letní čas. Víkendová noc tak bude o hodinu kratší a opět se patrně vyrojí několik kritických článků z per odpůrců "hrátek s časem". Vhod by jim mohla přijít i čerstvá studie týmu čtyř autorů kolem psychologa Davida Wagnera, která právě vychází v Journal of Applied Psychology. Dává totiž do souvislosti posun hodinových ručiček, z něj plynoucí únavu a sklon znavených jedinců neproduktivně brouzdat internetem.

  • Buffett pije víno, i když káže vodu (nebo maximálně colu)(17.3.)

    Jak si Buffett hraje se světem? Protřele se stylizuje do hotového Mirka Dušína, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Street ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to ale baští.

  • Emanuel Derman: Obama propásl šanci být novým Havlem nebo Mandelou(10.3.)

    EMANUEL DERMAN, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: "Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo."

  • Švédové s ní pohořeli, Brusel ji chce zavádět. K čemu ta daň bude?(3.3.)

    Státní pokladny po celé Evropě jsou decimovány dluhovou krizí a politici, zdá se, jsou ochotni zkusit všechno možné, jen aby je opět naplnili. Vážně si pohrávají s ideou takzvané Tobinovy berně čili daně z finančních transakcí. Konkrétně Evropská komise navrhuje zdanit sazbou 0,1 procenta obchody s akciemi a dluhopisy a 0,01procentní sazbou transakce s komplikovanějšími kontrakty, takzvanými deriváty.

  • Jagdish Bhagwati: Finanční krizi způsobil "zájmový mrak" okolo americké vlády a bank(18.2.)

    JAGDISH BHAGWATI, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě, říká: "Stýskání, že pracovní příležitosti mizí do Asie, je výsledkem zjednodušeného pohledu."

  • Jacque Fresco: Lidé potřebují nový způsob myšlení, jinak zemřou hlady, nebo se vrátí fašismus(11.2.)

    JACQUE FRESCO, renesanční badatel a téměř stoletý guru, říká: "Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším."

  • Vysává kapitalismus z lidí energii? Vědecká odpověď na obzoru(4.2.)

    Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel - podobně jako jeho československý satelit - alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že se Buckley nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.

  • Enrico Colombatto: ECB není schopná zaplatit krach Řecka nebo Itálie(28.1.)

    ENRICO COLOMBATTO, italský ekonom, říká: "Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne."

  • George Loewenstein: Ekonomové vidí lidi zkresleně. Jednou to dokážu na pocitech po sexu(21.1.)

    Americký ekonom a psycholog GEORGE LOEWENSTEIN má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experimentu.

  • Vyspělé ekonomiky souží přebytek volného času. Na lenost lidí je jediný lék - zapojit se!(14.1.)

    Začíná rok, jenž bude bezesporu ekonomicky obtížný. To dále přiživí skepsi mnoha Čechů, kteří jsou už nyní ze stavu tuzemského hospodářství rozladěni a obávají se nezaměstnanosti, pokud se s ní tedy již nepotýkají. Někteří z nich by zjevně rádi zpět "životní jistoty", které jim kdysi, před čtvrtstoletím a více, z tribun slibovali soudruzi.

Diskuze