Robert Holman: Euro přispělo k zadlužení Řecka

| Lukáš Kovanda

Člen vedení České národní banky ROBERT HOLMAN říká: "V krizi se jasně ukázalo, že mít vlastní měnu je výhoda."

Robert Holman

Dluhová krize otřásá eurozónou. Jaký je váš nynější postoj k přijetí eura?

**Robert Holman (RH): Jsem velmi skeptický. A mohu říci, že bankovní rada se též staví velmi rezervovaně k tomu, abychom euro přijali v nejbližších letech. Nejen proto, že neplníme maastrichtské kritérium veřejných financí, ale přibyly i další důvody, jež prohlubují naši skepsi ohledně jednotné měny a které nebyly před rokem 2009 známy.

Které konkrétně?

RH: Když k nám ze zahraničí dorazila ekonomická recese, ukázalo se, že je výhodné mít vlastní měnu. Znehodnocení koruny, k němuž došlo na začátku recese, pomohlo našim vývozcům. Když se srovnáme se Slovenskem, které už tou dobou euro používalo, reagovala tuzemská ekonomika pružněji - právě díky vlastní měně. Ukázalo se, že koruna nás chrání před důsledky takových vnějších šoků, jakým byla tato recese.

Váš postoj k euru zřejmě ještě posílila řecká dluhová krize.

RH: Jistě, a ekonomy obohatila o předtím nepříliš uvažovaný aspekt. Dnes totiž mnohem lépe vidíme, že užívá-li země vlastní měnu, je její vláda opatrnější při zvyšování výdajů a při zadlužování se, než když má společnou evropskou měnu. Užívalo-li by Řecko stále drachmu, tak by se v průběhu minulých let tamní vláda méně zadlužovala. Jednoduše proto, že by pro ni bylo financování rozpočtového deficitu dražší než s eurem.

Kdybyste si musel vsadit, zda v roce 2025 budeme mít eura, nebo koruny, jak byste "hrál"?

RH: To je opravdu velká spekulace. Asi bych řekl, že v té době přece jen už euro mít budeme. Ne že bych si to přál.

Je bankovní rada ČNB nyní více "proti euru" než, dejme tomu, před šesti či osmi lety? Nastal podle vás s obměnou členů významný názorový posun?

RH: Když shrnu všechna fakta, řekl bych, že současná bankovní rada je určitě k euru skeptičtější, než byla před mým příchodem do České národní banky (v únoru 2005, pozn. red.).

Poslední čísla ze světa ukazují na zpomalení americké, čínské i japonské ekonomiky. Naopak evropské ekonomice, zejména německé, se daří. Obáváte se opětovného globálního zpomalení, případně dokonce druhého dna?

RH: Pořád si myslím, že čísla, která přicházejí ohledně hospodářského růstu u nás i ve světě, jsou spíše optimistická. Čínská ekonomika možná zpomaluje, ale uvědomme si, že i tak její růst stále dosahuje hodnot kolem deseti procent. Čína prostě nepochybně zůstává lokomotivou světového růstu. Překvapivě zrychlil růst v Německu a také u nás, i když to číslo Českého statistického úřadu (2,2 procenta ve druhém čtvrtletí meziročně, pozn. red.) je předběžné. Je vyšší, než byla naše prognóza. Ve světle těchto nových čísel se možná zcela rozpadá ta historka o "W", o druhém dnu.

I ve Spojených státech?

RH: Domnívám se, že americká ekonomika je dostatečně pružná, že tam dojde k obnovení solidního růstu. Nevím, zda to bude letos, nebo v příštím roce. Z dlouhodobé perspektivy si stále myslím, že americká ekonomika se vyrovná s hospodářskou recesí lépe než Evropa. Evropské ekonomiky nejsou tak pružné. Jsou přeregulované, mají nepružný trh práce a nabobtnalou sociální síť.

reklama
reklama