Obsah stránky

České veřejné finance: Ještě větší průšvih, než jsme doufali (2/2)

3.9.2010  12:00 Autor: Arsen Lazarevič, redaktor, Finmag

Autor logo: Finmag.cz

reklama
I když tato čísla nejsou zcela přesná, poselství, které z jejich srovnání vyplývá, jasné je! Vzhledem k odlišné míře přerozdělování v jednotlivých zemích je značně zkreslené uvádět rozpočtový deficit ve vztahu k HDP. O tom, jak moc se která vláda zadlužuje, se z něj dozvíme jen pramálo. Je to zkrátka zavádějící údaj, který postrádá prvky jednoduché a velmi použitelné selské logiky.

Být rodinou, stát by už dávno zbankrotoval

Žravost státu si nejlépe představíme, pokud se ji pokusíme přenést z mýty opředené makroroviny kamsi do pekla rodinných financí. Za rok 2009 vybral stát celkem 974 miliard korun. Rozházel přitom podstatně více – 1167 miliard.

Jak by dopadla rodiny, která by hospodařila jako Česká republika? Čtěte v pokračování článku na Finmag.cz

Tagy:  česká ekonomika, deficit

Čtěte také:

  • Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

    Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

  • Americká bída(16.5.)

    Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

  • Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

    Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

  • Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

    Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

  • Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

    Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

  • Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

    François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

  • Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

    Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

  • Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

    Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

  • Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

    Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

  • Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

    Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

reklama

Autor: Arsen Lazarevič

Nejnovější články autora:

  • České veřejné finance: Ještě větší průšvih, než jsme doufali(3.9.)

    Česká vláda letos usiluje o udržení deficitu veřejných financí pro rok 2010 pod hranicí 5,3 procenta. Že vás to číslo neděsí? Deficity jsou ve skutečnosti mnohem vyšší. Jak moc? Při zběžném srovnání s rodinnými financemi průměrného Čecha neuvěřitelně.

  • Progresivní daň a ekonomická destrukce(23.3.)

    Jedním z bodů ekonomického programu sociální demokracie je zavedení progresivního zdanění: 38 procent z mezd vyšších než 100 tisíc korun měsíčně. Měli by bohatší lidé přispívat do státního rozpočtu více? Jaký dopad to může mít na ně, na státní rozpočet a na celou ekonomiku?

  • PIGS: Vstoupí Česko do klubu štětináčů?(16.2.)

    Portugalsko, Itálie, Řecko (Greece), Španělsko (Spain). Čtyři jihoevropské státy, které jsou už delší dobu sužovány vysokými deficity, nízkou konkurenceschopností a neustálým zvyšováním nákladů na pracovní sílu (od roku 2000 narostly dokonce o 30 procent). Sečteno a podtrženo, čtyři jihoevropské brzdy ekonomické prosperity unie.

Diskuze