Richard Thaler: Vydělávám na tom, že nejsme roboti

| Lukáš Kovanda

RICHARD THALER, profesor ekonomie na Chicagské univerzitě, říká: "Jak na americké deficity? Ať vláda prodá rozhlasové a televizní kmitočty a zbaví se vojenských základen."

Richard Thaler

Spojené státy jsou stiženy obřími schodky. Jako řešení navrhujete například rozprodej části kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání...

Richard Thaler (RT): Ano, možná by se měly prodat i některé vojenské základny. Existuje zkrátka spousta možností. Vláda mnoho majetku vlastní už jen z historických důvodů. Radím rovněž britské vládě. Tam není ani tolik vojenských základen jako věznic. Žaláře to přitom nejsou vůbec malé, navíc jsou umístěny v drahých lokalitách, třeba přímo v Londýně. To nedává žádný smysl. Doporučuji, ať přestěhují věznice padesát mil za Londýn. Ale to je jenom jedno z mnoha řešení. Další věcí je, že určitě lze mnohem lépe využívat technologií - v mnoha sférách.

Například?

RT: V naší knize Nudge (v překladu Pošťouchnutí; spoluautorem je právník Cass Sunstein, pozn. red.) navrhujeme zpřístupňování informací, například firemních či podnikových, elektronicky. Jeden z příkladů udává, že stane-li se tak, sníží se doba, za niž je možno provést audit třeba takové banky, ze 70 na dva dny. Přesně v takových sférách je stále značný prostor pro růst efektivity. I z hlediska státní správy. Vystačíme pak s mnohem menší vládou, s mnohem menším, levnějším státem.

Lepší dostupnost informací, vyšší transparentnost, to je podle vás, tuším, i zásadní recept, jak zabránit opakování krize.

RT: Určitě. Je to to první, co bych požadoval jako prevenci. Samozřejmě, vedle záležitostí, jako je vyšší kapitálová přiměřenost bank a podobně. Ostatně myslím si, že vyšší transparentnost usnadní život nejen "navenek", z hlediska regulátorů, ale i "dovnitř" těch firem či bank. Napsal jsem nedávno článek pro New York Times, v němž jsem se zamýšlel nad finanční krizí a debaklem kolem ropné skvrny v Mexickém zálivu. Podstatou obou těchto neblahých jevů je skutečnost, že vysoká komplexita současného světa - ať už ve sféře financí či těžby - zamezuje firmám samotným i regulátorům vědět do všech detailů, oč běží.

A vyšší transparentnost to vyřeší?

RT: Mám na mysli vyšší transparentnost "dovnitř", v rámci firem. Ta usnadní život i firmám samotným. Finanční krize ostatně vznikla i proto, že nejvyšší šéfové dotčených bank a finančních institucí v mnoha případech neměli dobrý přehled o tom, co se v daném ústavu děje. Jde prostě o to, ulehčit práci jak vrcholným orgánům firem, tak regulačním orgánům státu. Zrovna o něčem podobném teď píšu další článek pro New York Times (rozhovor je přerušován telefonáty zpovídaného, jenž má na krku uzávěrku, s editorem listu).

reklama
reklama