Robert Higgs: Většina Číny žije v chudobě a Evropská unie je mimořádně korupční fenomén

| Lukáš Kovanda

ROBERT HIGGS, přední světový ekonomický historik, říká: "Přeregulovanost v Evropské unii je tak enormní, že se toto soustátí stává jedním velkým žertem."

Robert Higgs

Říkáte, že 1. světová válka může za většinu politických a ekonomických problémů, s nimiž se svět potýkal během 20. století. Sahá její neblahý vliv i do 21. století?

Určitě, třeba vzestup státní moci nad ekonomikou má v západním světě na svědomí do značné míry právě 1. světová válka. Válečné plánování, jakýsi válečný socialismus, se například stalo modelem pro ekonomické programy, které byly v USA uváděny v reakci na velkou hospodářskou krizi 30. let - v rámci New Dealu. Šlo vlastně jen o mírové adaptace válečných programů. Pravda, čas od času byly posléze měněny, ale dodnes lze vysledovat stopu, jež je pojí s 1. světovou válkou. Obdobné je to například se situací na Blízkém východě.

Můžete to rozvést?

Pád osmanské říše, jenž s 1. světovou válkou bezprostředně souvisel, dal vzniknout novým státům, které byly kontrolovány Velkou Británií a Francií. Nakonec sice získaly nezávislost, jenže podléhaly pro změnu velkému vlivu Spojených států - v mnoha oblastech, od vojenské po ekonomickou. To, co se dnes odehrává na Blízkém východě, je do značné míry vyústěním lidového odporu proti přítomnosti Američanů, či dokonce jejich přímým zásahům v mnoha zemích blízkovýchodního regionu. Řešení těchto problémů je přitom podle mě v nedohlednu. Myslím si tedy, že problémy, které tam vzniknou ještě za padesát let, budou mít stále kořeny v 1. světové válce. Ještě v roce 2080 bude její vliv patrný.

Zmínil jste růst regulací v Americe. Do jaké míry je to vlastně ještě tržní ekonomika?

Americký hospodářský systém má nejblíže k tomu, co označuji jako kvazikorporativismus. Dá se to pojmenovat i jinak, třeba jako sdílený fašismus. Takové označení vystihuje skutečnost, že tu existují demokratické procedury, volby, řádná soudní řízení - lidé mají zkrátka pocit, že dění mohou ovlivnit, že rozhodují o vládě, že nejsou podřízeni nějaké diktatuře. Avšak - z ekonomického hlediska - jde o velmi fašistické zřízení, protože vláda uplatňuje svou kontrolu nad mnoha oblastmi, přičemž zájmové skupiny byznysu jsou vysoce organizované a mocné. Podobně byl organizován italský průmysl v éře fašismu.

Jak se tedy mění pomyslná "míra svobody" v posledních desetiletích - v USA i jinde ve světě?

To je obtížné říci. Domnívám se, že svoboda obecně ve světě roste - díky tomu, co se děje v Číně, v Indii a do jisté míry v celé někdejší sovětské říši. Ale současně to, co se děje v západní Evropě a v USA, vede podle mého soudu k redukci svobody. Není to přitom úplně zjevné, jelikož k nějakým zlepšením dochází, zatímco jiné aspekty se zhoršují. Zejména nárůst regulatorní zátěže (jak v USA, tak v Evropské unii) je nejdůležitější formou ztráty svobody v ekonomickém životě Západu.

reklama
reklama