Americké firmy drží vysoké zisky. Jak je to možné, když je nezaměstnanost stále vysoká? (1/3)

Čtěte také:

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

• Americká bída(16.5.)

  Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

• Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

  Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

• Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

  Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

• Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

  Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

• Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

  François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

• Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

  Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

• Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

  Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

• Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

  Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

• Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

  Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

Autor: Miroslav Koplík

Nejnovější články autora:

• Eurozónu nezachrání miliardy z ECB. Jih zaostává za severem(9.2.)

  Přestože ECB tvrdí, že nebude tisknout peníze na záchranu eurozóny, potichu dělá pravý opak, tiskne je a zachraňuje velké evropské banky (poskytuje úvěry v objemu 500 miliard eur za 1 %). Zachraňuje také evropské státy (nakupuje jejich dluhopisy na volném trhu). Toto jsou však jen krátkodobá řešení dlouhodobého problému. Tím hlavním problémem zůstává rozdíl v konkurenceschopnosti severu a jihu eurozóny.

• Zlaté bankovní časy jsou pryč: Finanční systém a jeho "vylomeniny"(6.2.)

  Současné problémy finančního sytému jsou důsledkem předcházejícího obrovského růstu zadlužení bank, domácností a států. Celkové zisky světových finančních společností díky tomu vzrostly od roku 1990 do roku 2007 14krát.

• Řečtí věřitelé, kdo se hlásí na holení? Škrtání dluhů nebude stačit!(3.2.)

  Z jednání mezi Řeckem a soukromými věřiteli Řecka unikají informace, že ztráty držitelů z těchto dluhopisů budou mezi 50 a 70 %. Tito soukromí věřitelé (hlavně zahraniční banky) drží přibližně 85 miliard eur řeckého dluhu, který však dosahuje hodnoty 375 miliard. Dalších asi 100 miliard eur drží ostatní soukromé subjekty, které se neúčastní jednání (domácí banky a fondy, zahraniční fondy). Zbytek drží instituce jako Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská unie.

• Životní cyklus rozvíjejících se trhů podle Marca Fabera(4.1.)

  Nedávný pokles českého akciového trhu mě přiměl, abych zapátral v literatuře a pohledal něco o našem trhu. Objevil jsem kapitolu "životní cyklus nově vznikajících trhů" od známého investora Marca Fabera, Švýcara, který žije dlouhá léta v Asii. Mimo jiné se zabývá studiem akciových trhů ve světě a studiem ekonomické historie. Jedna z kapitol jeho knihy Zítřejší zlato je zajímavá i pro českého investora – věnuje se totiž ekonomickým cyklům tzv. emerging markets, mezi něž stále patří i český trh.

• Frontier Markets: Stále podceňované investiční téma(25.7.)

  Hraniční trhy jsou ty, které byly doposud přehlíženy, ale zdá se, že neprávem, protože mají velký růstový potenciál. Jedná se o země východní Evropy, Středního Východu, Jižní Ameriky či Afriky. Výkonný viceprezident společnosti Franklin Templeton Investment Grzegorz Konieczny na nedávné konferenci přiblížil specifika těchto trhů.

• Emerging markets jsou stále atraktivní, tvrdí tým Marka Mobiuse(19.7.)

  Mezi nejznámější země nově vznikajících trhů patří státy tzv. BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a Čína, ale patří tam také další země, například Indonésie či Turecko. Celkový růst HDP na osobu za období 2005-2010 dosáhl na nově vznikajících trzích vysokých 87 %, zatím co na rozvinutých západních trzích to bylo jen 13 %. I v letošním roce hovoří odhady o mnohem vyšším ekonomickém růstu HDP na nově vznikajících trzích (5,9 %) v porovnání s rozvinutými (1,6 %).

• Dluh státu překročil 100 % HDP. No to je toho!(7.6.)

  Všude čteme, že dluhy toho či onoho státu jsou XX % vůči ročnímu HDP dané země. Ale co to znamená? A jak se počítá zadlužení země?

• Otázka za milion: Je na zlatě bublina?(10.5.)

  Cena zlata možná trošku v tichosti a ve stínu jindy "levnějšího" stříbra posunula své historické rekordy vysoko nad 1 500 dolarů za trojskou unci. Ve zlatě má peníze obrovské množství lidí i institucí. Je růst ceny drahého kovu v posledních několika letech, především v posledním roce, možné považovat za typickou spekulativní bublinu?

• Řecko: Co by znamenala restrukturalizace jeho dluhu?(26.4.)

  V poslední době se často objevují spekulace o restrukturalizaci řeckého dluhu, jejíž nutnost samotné Řecko popírá, ačkoli je jasné, že k němu dříve nebo později dojde. Potíže s vysokými dluhy mají i Irsko a Portugalsko, ovšem Řecko je postiženo nejvíce.

• Opakuje se historie? Současná ekonomická situace připomíná léta 2005 až 2007(5.4.)

  Po prasknutí technologické bubliny v roce 2000 došlo k poklesu ekonomiky a USA a EU zareagovaly snížením úrokové míry. V USA na 1 % a v EU na 2 %. Fungovalo to, ekonomiky se zotavily, ale nebylo to zadarmo. Příliš nízké úrokové sazby nastartovaly závody v zadlužování a došlo k celosvětovému ekonomickému růstu, který vyústil v celosvětovou bublinu cen nemovitostí, akcií a komodit.