Nafouknout EFSF a přežít řeckou stávku

| Jan Bureš

Před klíčovým summitem eurozóny (23. 10.) je atmosféra dusná. Německo a Francie před týdnem konečně otočily kormidlo správným směrem a naznačily, že budou chtít výrazněji osekat řecký dluh a pomoci bankám. I když je vytyčený cíl správný, cesta k němu připomíná minové pole. Ďábel bude jako vždy ukryt v detailech, které bude velice složité narychlo doladit.

Merkelová, Lagardeová a Sarkozy v Bruselu

Trhy jsou extrémně citlivé na jakékoli nové informace z diplomatických jednání před summitem. Včera pozdě večer zareagovaly akcie euforicky na zprávu britského deníku Guardian o tom, že chtějí Německo s Francií navýšit palebnou sílu záchranného fondu (EFSF) až na 2 biliony eur. Oproti dnešku by to znamenalo zhruba zpětinásobení (z 440 miliard).

Záchranné zdroje by nebyly navýšeny novými příspěvky členských zemí, ale změnou fungování záchranného fondu. Ten by přímo nedoléval peníze do problematických zemí, ale pouze ručil (jako pojišťovna) za 20-30 % nově vydaného dluhu těchto zemí. S nadějí, že to samo o sobě problematickým zemím pomůže. To si lze možná představit v případě Itálie, eventuálně Španělska.

Řecko a Portugalsko s otazníkem

Na druhou stranu těžko uvěřit, že záruka 20-30 % za nově emitovaný dluh bude stačit investorům v Řecku nebo v Portugalsku. Současně se výše zmíněný trik dá těžko použít pro nafouknutí záchranných prostředků na pomoc bankám.

Dnes ráno agentuře Reuters jiné zdroje spekulace Guardianu vyvrátily, a tak není jasné, v jakém bodě v tuto chvíli jednání jsou. Dohodnout navýšení palebné síly EFSF do neděle bude každopádně tvrdý oříšek, stejně jako druhý záchranný balík pro Řecko.

  • 1
  • 2
reklama
reklama