Vyrůstal jsem šťastně ve Švédsku. Bylo mi 22 let, když televize jednou v sobotu ráno v únoru 1986 oznámila, že byl zastřelen vůdce dělnického hnutí Olof Palme. Nelitoval jsem toho pokrytce. Sice kdysi vyjádřil svůj zármutek nad pražským jarem, ale kamarádil se s mnoha pošlapávači lidských práv, například s Jásirem Arafatem, Fidelem Castrem, Leonidem Brežněvem nebo nedávno zabitým Muammarem Kaddáfím. Líbal se snad s každým komunistickým pohlavárem na světě. A také razil socialistickou teorii Robina Hooda - bohatým brát a chudým dávat.
Obsah stránky

Takové byly dvě tváře Olofa Palmeho. V době jeho smrti jsem s jeho "zbojnickými" názory naprosto nesouhlasil. S odstupem času však vidím, že je teorie Robina Hooda správná, i když dnes z jiných důvodů než tenkrát. Olof se teď asi v hrobě obrátí.
Ekonomická krize z ptačí perspektivy
Nejsem ani baptista, ani zarputilý minimalista, ale jsem názoru, že za západní ekonomickou krizi mohou nenasytnost a chamtivost vyspělého světa, ten nekritický instinkt stále více konzumovat. Nejsou to izolované krize - bankovní, ropná nebo počítačová - ale řetězec spojených událostí, který je determinován slábnoucí ekonomikou v západních demokraciích.
Jen málokdo asi vnímá krizi jako dlouhodobý a souvislý trend ustupujícího ekonomického růstu. Trend, který je způsoben nenasytnou touhou po větším materiálním uspokojení.
Recese se blíží: Krizové rady od těch, kteří zažili Velkou depresi
Právo konzumovat
Tento trend začal v polovině 80. let v USA, kdy Amerika uvítala možnost levné výroby v otevírající se Číně a v Koreji. Najednou se staly šaty a elektronika spotřebním, ne kapitálovým zbožím, dostupným každému a v neomezeném množství. Západní svět zapomněl opravovat šetřit a vytvářet rezervy na horší časy. V domnění, že bude jedině lépe, a bez porozumění následkům se dal na cestu spotřební sebezkázy.
Právo užívat si demokracie se stalo synonymem práva mít vše ihned. Zmizela kultura odříkání si a trpělivosti. Už nebylo potřeba vydělat na to, co si chceme koupit, jako to bývalo v době poválečné. Západní civilizace se dostala do stadia, kdy považuje právo konzumovat za samozřejmou součást demokracie.
Tagy: ekonomika, globalizace, mladé trhy, výroba, vyspělé trhy
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
Autor: Tomáš Michálek
Nejnovější články autora:
- Hrozba evropské bankovní krize ustupuje, ale na investice je ještě brzy(1.2.)
Na podzim 2011 jsem psal, že bych vybral úspory z bankovního účtu kvůli obavě, že banky nebudou schopny plnit své závazky vůči klientům. Investice do bankovního sektoru tehdy byly velice nejisté. Situace se ovšem mění.
- Antická tragédie o třech dějstvích: Kupte si 1 euro za 50 eurocentů(23.11.)
Tragédie je forma dramatu s vážným obsahem. Hrdina se obvykle dostane do neřešitelného konfliktu s vlastním osudem. V marném boji podléhá a je dohnán k záhubě. V Řecku se dnes odehrává tragédie. Důvod dramatu je analogie rodiny, která utrácí více, než vydělává a splácí dluh dalším dluhem.
- Globální ekonomika potřebuje Robina Hooda: Vzít bohatým a rozdat chudým(26.10.)
Vyrůstal jsem šťastně ve Švédsku. Bylo mi 22 let, když televize jednou v sobotu ráno v únoru 1986 oznámila, že byl zastřelen vůdce dělnického hnutí Olof Palme. Nelitoval jsem toho pokrytce. Sice kdysi vyjádřil svůj zármutek nad pražským jarem, ale kamarádil se s mnoha pošlapávači lidských práv, například s Jásirem Arafatem, Fidelem Castrem, Leonidem Brežněvem nebo nedávno zabitým Muammarem Kaddáfím. Líbal se snad s každým komunistickým pohlavárem na světě. A také razil socialistickou teorii Robina Hooda - bohatým brát a chudým dávat.
- Banky: Kašlu na to, zítra jdu vybrat peníze z účtu(19.10.)
Nemám strach o budoucnost. Panika na trzích mě nezajímá, předběžná opatření také ne. Dvacet let jsem se jako investiční bankéř v Londýně a v Praze snažil nepodléhat panice na trzích, neměl jsem peníze v krachujících bankách. Naučil jsem se využívat slabost kapitálových trhů ke svému finančnímu prospěchu. Letos se ovšem poprvé chystám vybrat peníze na rok života a pronajmout si bezpečnostní schránku. Mám k tomu čtyři hlavní důvody.






Diskuze