Globální ekonomika potřebuje Robina Hooda: Vzít bohatým a rozdat chudým

| Tomas Michálek

Vyrůstal jsem šťastně ve Švédsku. Bylo mi 22 let, když televize jednou v sobotu ráno v únoru 1986 oznámila, že byl zastřelen vůdce dělnického hnutí Olof Palme. Nelitoval jsem toho pokrytce. Sice kdysi vyjádřil svůj zármutek nad pražským jarem, ale kamarádil se s mnoha pošlapávači lidských práv, například s Jásirem Arafatem, Fidelem Castrem, Leonidem Brežněvem nebo nedávno zabitým Muammarem Kaddáfím. Líbal se snad s každým komunistickým pohlavárem na světě. A také razil socialistickou teorii Robina Hooda - bohatým brát a chudým dávat.

Olof Palme

Takové byly dvě tváře Olofa Palmeho. V době jeho smrti jsem s jeho "zbojnickými" názory naprosto nesouhlasil. S odstupem času však vidím, že je teorie Robina Hooda správná, i když dnes z jiných důvodů než tenkrát. Olof se teď asi v hrobě obrátí.

Ekonomická krize z ptačí perspektivy

Nejsem ani baptista, ani zarputilý minimalista, ale jsem názoru, že za západní ekonomickou krizi mohou nenasytnost a chamtivost vyspělého světa, ten nekritický instinkt stále více konzumovat. Nejsou to izolované krize - bankovní, ropná nebo počítačová - ale řetězec spojených událostí, který je determinován slábnoucí ekonomikou v západních demokraciích.

Jen málokdo asi vnímá krizi jako dlouhodobý a souvislý trend ustupujícího ekonomického růstu. Trend, který je způsoben nenasytnou touhou po větším materiálním uspokojení.

Recese se blíží: Krizové rady od těch, kteří zažili Velkou depresi

Právo konzumovat

Tento trend začal v polovině 80. let v USA, kdy Amerika uvítala možnost levné výroby v otevírající se Číně a v Koreji. Najednou se staly šaty a elektronika spotřebním, ne kapitálovým zbožím, dostupným každému a v neomezeném množství. Západní svět zapomněl opravovat šetřit a vytvářet rezervy na horší časy. V domnění, že bude jedině lépe, a bez porozumění následkům se dal na cestu spotřební sebezkázy.

Právo užívat si demokracie se stalo synonymem práva mít vše ihned. Zmizela kultura odříkání si a trpělivosti. Už nebylo potřeba vydělat na to, co si chceme koupit, jako to bývalo v době poválečné. Západní civilizace se dostala do stadia, kdy považuje právo konzumovat za samozřejmou součást demokracie.

reklama
reklama