Problémy vyspělého světa se budou prohlubovat. I kvůli stáří

| redakce

Od počátku 90. let, kdy splaskla japonská bublina, prochází země dlouhým deflačním procesem snižování zadlužení. Po celou dobu japonští politici čelí kritice ekonomů z celého světa (v čele s Benem Bernankem, šéfem amerického Fedu). Japonská centrální banka prý dělala příliš málo a začala příliš pozdě. Zkusila ovšem již všechny monetární nástroje, které kdy využil Fed - politiku nulových úrokových sazeb nebo nafukování rozvahy ve stylu kvantitativního uvolňování. Bez výsledku.

Japonský pokles - ilustrační foto

V Japonsku tkví problém v malé poptávce po úvěrech ze soukromého sektoru sužovaného zadlužením. Podle Richarda Koo z Nomury jde o "krizi bilance", která je charakterizována tím, že se domácnosti a společnosti snaží umořit dluhy, a proto omezují spotřebu.

Kiyohiko Nishimura z Bank of Japan si myslí, že za délkou japonské krize stojí proces stárnutí populace, který je v Japonsku v nejpokročilejším stádiu na světě. Stárnutí decimuje ceny aktiv.

Proces deleveragingu (oddlužování) je potom složitější, protože je stále těžší splácet dluhy, které byly dříve na nákup těchto aktiv nahromaděny. Stárnutí v Evropě a Americe bude mít už brzy podle Nishimury chmurné důsledky také pro další ekonomiky vyspělého světa.

Půltucet lekcí ekonomie, které může Japonsko přednášet západnímu světu – 1. díl

Stárnutí vyvolává pokles cen aktiv

Teorii, která spatřuje souvislost mezi stárnutím a klesající cenou aktiv, rozpracoval i Elod Takats z Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements - BIS) v Basileji. Vysvětlení je jednoduché:

"Generace v mladém a středním věku myslí na budoucnost a nakupuje aktiva, která velmi často financuje z vypůjčených zdrojů. Naproti tomu starší lidé aktiva rozprodávají, aby měli na živobytí. Když roste podíl ekonomicky aktivní populace – jako tomu bylo například po babyboomu – ceny aktiv vyletí vzhůru z důvodu převisu poptávky. Jakmile však babyboomers zestárnou, nastane opačná situace."

reklama
reklama