Česká koruna: Záruka bezpečí a cesta ke zdravému růstu ekonomiky

| Pavel Kohout

Česká koruna je základním instrumentem zdravého růstu a zdravého finančního systému. I ekonomika postižená problémy má mnohem lepší šance na znovuzískání stability, pokud má svoji měnu – jako například Velká Británie.

Koruna a euro - ilustrační foto

Každá ekonomika, která je relativně chudá a hodlá dohánět bohatší sousedy, má jen dvě možnosti. Buďto se může spolehnout na posilování domácí měny, nebo na růst objemu peněz v ekonomice.

První varianta je neinflační. Hodnota mezd a úspor roste v relaci k zahraničí, zlevňování dovozů umožňuje růst ekonomiky bez příliš rychlého růstu cen a mezd. Ano, samozřejmě, ekonomika s rostoucím kurzem domácí měny postupně ztrácí konkurenceschopnost v oblasti montáže a výroby s nízkou přidanou hodnotou. Švýcarsko již dávno není textilní velmocí jako v 19. století, kdy bylo chudé. Je potřeba postupně měnit orientaci na kvalitu, technickou vyspělost, inovace a tak dále.

Před dvanácti lety bylo euro za 36,63 koruny. Nyní je směnný kurz asi 25 korun za euro. Za stejný obnos v korunách dostaneme o polovinu více eur, což je vývoj, který do značné míry dokázal ztlumit inflační tlaky způsobené nárůstem světových cen ropy, plynu a jiných komodit.

Bezpečnostní ventil zvaný volatilita

A teď si zkusme představit, co by se bylo stalo, kdybychom hypoteticky přijali euro již v roce 1999. Nejenže by inflace byla mnohem vyšší kvůli dražším dovozům – bezpochyby také odbory by byly mnohem aktivnější v nátlaku na zvyšování mezd.

Největší problémy by však způsobila úvěrová inflace. Ta proklínaná volatilita měnových kurzů totiž funguje jako automatický regulátor na kapitálovém a úvěrovém trhu. Odstranit volatilitu znamená odstranit bezpečnostní ventil. Úvěrový trh roste, nadouvá se a nakonec praskne. Následuje finanční a bankovní krize.

Přesně to se stalo v Irsku. A ve Španělsku. V Estonsku, v Lotyšsku a Litvě, neboť se "zrušení" měnového rizika promítlo do mnohem většího rizika v podobě snížené stability bankovnictví.

Málokdo ví, že Dánsko řeší těžkou bankovní krizi, která byla způsobena ohromnou expanzí úvěrů – Dánsko je dnes nejzadluženější země evropského kontinentu. V pozadí této krize je pevný kurz dánské koruny k euru a záplava levných eurových úvěrů, která se datuje do let 2004–2007.

  • 1
  • 2
reklama
reklama