Itálie dnes platí za další černou ovci. Přitom tato bohatá země s obdivuhodnou kulturou zažila doby, kdy byla vzorem rozpočtové střídmosti. Přinejmenším některé vyspělé italské státy by mohly být inspirací i dnes.
Obsah stránky

Evropa řeší otázku, jak a zda vůbec je možné zkrotit veřejné zadlužení. Odpověď je přitom dávno známa. V Janovské republice působila již od roku 1407 finanční instituce zvaná Officium procuratorum Sanctii Georgii super diminutione debitorum (Dozorčí úřad svatého Jiří pro omezení zadluženosti), obecně řečená San Giorgio. Šlo o finanční ústav s úkolem chránit zájmy držitelů státních dluhopisů a snižovat riziko, že republika nebude schopna plnit své závazky.
Věřitelé sobě
"Janovská republika dlouho trpěla slabou vládou v důsledku vnitřních konfliktů. Věřitelé se proto na ochranu svých zájmů začali organizovat do sdružení, jejichž zástupci byli formálně uznáni státem jako partneři pro jednání. Začátkem 15. století se veřejný dluh stal takovou zátěží, že republika vytvořila na bázi zmíněných sdružení věřitelů ústav San Giorgio jako nástroj pro snížení dluhové zátěže veřejných financí," uvádí profesor Michele Frattiani.
Z právního hlediska byl San Giorgio akciovou společností, jejímiž vlastníky byli věřitelé státu. Ústav kupoval státní dluh za peníze klientů a měl nárok na příslušnou část daňových příjmů.
San Giorgio byl více než jen zájmovou organizací věřitelů. Hlavním přínosem byly expertní znalosti San Giorgia v oblasti veřejných financí a risk managementu. Ústav ovlivňoval rozpočtovou politiku a fakticky diktoval státu, jak se smí zadlužit. Zároveň pomáhal vybírat daně – ve vlastním zájmu. Výsledkem nezávisle řízené rozpočtové politiky bylo nízké riziko platební neschopnosti státu. Janovské republice také San Giorgio umožňoval půjčovat si peníze za nižší úroky, než bylo běžné u jiných italských městských států.
San Giorgio byl předmětem obdivu
Kontrolu nad rozpočtem by mohla mít instituce, které by dominovali věřitelé historiků a politologů. Již Niccolò Machiavelli se o něm zmiňoval jako o "státě ve státě" – v kladném slova smyslu! Zdůrazňoval kvalitní vedení této instituce, které v politicky vratké Janovské republice působilo jako stabilizační faktor.
"Málokdy v historii vystoupili věřitelé tak přímočaře a efektivně ve smyslu vytvoření nevládní instituce za účelem ochrany svých zájmů," uvádí historik Steven Epstein. San Giorgio měl propracovaný systém řízení, který chránil všechny strany a účinně zabraňoval konfliktu zájmů.
Tagy: dluhová krize, eurozóna, itálie, piigs
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
Autor: Pavel Kohout
Nejnovější články autora:
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Nizozemsko: V mnohém příkladná země, kde se nafukuje realitní bublina(27.4.)
Nizozemsko je často pokládáno za ekonomiku v kondici a dáváno jiným zemím za vzor. Ovšem i Španělsko patřilo ještě nedávno v některých oblastech ke chváleným premiantům.
- Euro jako pacient aneb národní specifika měnové léčby(16.4.)
Bývaly doby, kdy ta či ona země nesla přezdívku "nemocný muž Evropy". Dnes je náš kontinent daleko pokročilejší. Máme nyní v Evropě nemocnici, která sahá od mysu Finisterre až po Finský záliv, od ostrova Rhodos až po jezero Termoncarragh (asi uhádnete, že je to někde v Irsku). Proveďme nyní krátkou vizitu a podívejme se na několik zajímavých případů.
- Zeleno-červený příběh o botách, které už si nekoupím(29.3.)
Devátého března vyhlásilo Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA), že nedávná restrukturalizace řeckých státních dluhopisů představuje kreditní událost, tedy bankrot. Stalo se, co se muselo stát. Otázkou je, kdo je další na řadě.
- Evropské banky: Bez injekcí likvidity sektor na odpis(14.3.)
Jan Macháček se ptal předních ekonomů na názor na poslední události. Co si myslím o pumpování peněz do evropských bank já?
- Česko a pomoc eurozóně: Následujme raději Švýcary(5.3.)
Diskuze kolem Řecka vytěsnily z veřejné pozornosti podstatnější záležitosti. Na Řecko jen připadla role obětního beránka. Záchrana tohoto státu je ve skutečnosti veřejnou ekonomickou popravou. Propaganda se snaží přesvědčit Evropany, že jejich kontinent stojí a padá s rozpočtovou zodpovědností. Kdo neposlechne, bude popraven.
- Rok 2007 a dnes: Co se od té doby změnilo?(29.2.)
"Nakupujte, když je krev v ulicích," řekl prý kdysi baron Rotschild. V roce 2007 žili západní investoři v nebývale klidné době, tedy v době, která investicím – podle barona – nepřeje. Co se od té doby změnilo?
- Evropská fiskální unie: Příliš výbušný mocenský koktejl(16.2.)
Evropská centrální banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. O měnovém dopingu, o neprozřetelnosti jeho náhlého utnutí a Mariu Draghim.
- Evropa může odrazit nástup zemí BRIC a dalších mladých trhů, ale nesmí kopírovat jejich chyby(31.1.)
Dramatický nástup nových ekonomik na světovou scénu budí obavy, zda nenastal soumrak Evropy. Má vůbec starý kontinent šanci proti asijským tygrům a dalším velmocím? Má, a velkou – pokud nezopakuje ty chyby, které způsobily stagnaci zemí jako Čína nebo Indie.
- Deset let eura a jeho sedm největších tajemství(9.1.)
Když začátkem roku 2002 lidé dostali do rukou eurové bankovky a mince, byla to velká sláva. Ale někteří již věděli, že euro není dobrý projekt. Dokonce i někteří z těch, kdo euro pomáhali prosadit.







Diskuze