Dohoda o amerických fiskálních škrtech zkrachovala

| Michal Stupavský

Americká politická garnitura se v pondělí na rozpočtových škrtech sice nedohodla, nicméně tato dohoda není z dlouhodobého horizontu zásadní. Návrh dohody obsahoval rozpočtové škrty ve výši pouhých 1,2 bilionu dolarů. To je přitom přibližně výše rozpočtového deficitu za loňský rok. Americký HDP byl za třetí kvartál revidován - rostl pouze o 2 procenta (podle prvních odhadů 2,5 procenta).

Superkomise amerického Kongresu

1,2 bilionu dolarů je málo. Ani kdyby byla dohoda schválena, z dlouhodobého hlediska by se problémy amerických státních financí nevyřešily. Podle mého názoru by bylo potřeba posunout desetinou čárku o jedno místo doprava, tedy na 12 bilionů dolarů.

Americká rozpočtová sekera je totiž vskutku obrovská. Například v roce 2010 rozpočtové příjmy činily 2 162 miliard dolarů a výdaje 3 456 miliard dolarů. Deficit tak činil 1 294 miliard. Americká federální vláda si tak musela půjčit téměř 1,3 bilionu dolarů. Jinak řečeno, na každý utracený dolar si musela půjčit téměř 40 centů. Letos je na tom rozpočtová bilance podobně.

USA se nemusejí bát o dolar

Tato dluhová dynamika pravděpodobně není v dlouhodobém horizontu udržitelná. USA mají jediné štěstí, že je dolar klíčovou světovou rezervní měnou, kdy devizové rezervy centrálních bank v celém světě jsou z přibližně z 60 procent tvořeny dolarovými rezervami. Ty jsou přitom ve velké míře zainvestovány právě do amerických vládních dluhopisů (Treasuries).

Federální vláda má tak po dolaru, respektive svých dluhopisech, zajištěnu kontinuální poptávku. To je také jedním ze zásadních důvodů, proč jsou momentální úrokové náklady na obsluhu celého dluhu ve výši kolem 15 bilionů dolarů na velice nízké úrovni. Například výnosy 10letých dluhopisů jsou pod 2 procenty.

  • 1
  • 2
reklama
reklama