O co se hraje ve světové ekonomice? Detaily nám brání vidět celek (1/2)

Čtěte také:

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

• Americká bída(16.5.)

  Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

• Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

  Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

• Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

  Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

• Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

  Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

• Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

  François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

• Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

  Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

• Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

  Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

• Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

  Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

• Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

  Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

Autor: David Navrátil

Nejnovější články autora:

• Snižujeme daně, volá pankáč mezi evropskými ministry financí(11.5.)

  Evropou se šíří mánie fiskálních úspor, škrtů a zvyšování daní. Ministři financí Evropské unie se předbíhají v tom, kdo zavede větší škrty a více zvýší daně. Největší fiskální úspory probíhají na jihu Evropy. Nicméně tato medicína snižuje výkon ekonomiky. Plánovaný deficit je pak revidován směrem k horšímu výsledku, reakcí jsou další úspory a růst daní. Začarovaný kruh.

• Evropské banky nad propastí: Rozpůjčovaly mnohem více, než měly(24.4.)

  Money, money, money, must be funny in the rich banks's world. Evropské banky strukturálně oslabuje to že rozdaly na úvěrech více, než vybraly na depozitech.

• Zase jedna sopka, která hraje o nejvyšší ceny v komoditním kasinu(6.4.)

  Co způsobilo tak mrazivý konec ledna a únor? Mým oblíbením zdrojem analýz k počasí je Browning. Podle jejich analýzy je letošní počasí opět bláznivé až schizofrenní, protože způsobilo neobvykle teplé počasí na západní hemisféře, ale mrazivé na té východní. Dopad na ceny komodit? Zásadní!

• Řecko jako ekonomický Vietnam Evropy(15.2.)

  Ekonomický Vietnam. Bejrút. To jsou zhruba pocity, které mě přepadly při prohlížení fotek z nedělní aténské noci. Řecko mělo v roce 2009 dle AMECO hrubý dluh zhruba 300 miliard eur. A potřebuje další stovky miliard.

• Behaviorální ekonomie: Lidé mají férovost pod kůží(31.1.)

  Jsem příznivcem behaviorální ekonomie. Skoro to zní z mé strany jako omluva za to, že se mnou opět musíte procházet nějaký experiment vysvětlující chování lidí. Já to vidím tak, že i pro mě samotného je občas dobré si připomenout, že paradigmata, která jsme se učili na ekonomce o homo economicus, v realitě nemusejí platit. A proto ani některé závěry klasické ekonomie nemusí platit. A bylo by proto mylné předpokládat, že platit začnou.

• Ochota investorů půjčovat vyspělým ekonomikám trvá. Jak dlouho ještě?(17.1.)

  Přesun výroby z vyspělých do rozvíjejících se ekonomik vedl k tlaku na mzdy nízkopříjmových skupin. Vlády a centrální banky ve snaze udržet spotřebu na vysokých úrovních (a dokonce rostoucí) začaly zvyšovat státní zadlužení a motivovat domácnosti taktéž k navyšování svých dluhů (pomocí nízkých úrokových sazeb - tzv. demokratizací dluhu). Výsledek? Vysoké zadlužení.

• Zlato: Třpyt a mat komoditní superstar(4.1.)

  Cena zlata roste, a to přímo závratně. Od roku 2000 vzrostla cena zlata o 470 %. Pokud investor nakoupil zlato na konci roku 2000, tak si v průměru ročně připsal 17 %. To je dost vysoké zhodnocení, zvlášť když si uvědomíme, že investor do akcií (měřeno akciovým indexem v USA) v průměru vydělal jen 1 %. A to včetně dividend.

• Sestrovražedný souboj: Zvítězí inflace, nebo deflace?(3.1.)

  Leden pro naše peněženky připravuje každoročně nepříjemný dárek - zdražování. Letošní je navíc okořeněné zvýšením DPH. Ale jak se budou vyvíjet ceny za pět nebo deset let? Čeká nás růst cen, tedy inflace? Nebo její sestra deflace, tedy pokles cen?

• Stereotypy ekonomického uvažování aneb šťastné a veselé!(22.12.)

  Asi jste si všimli, že mezi mé oblíbené čtení patří knížky týkající se behaviorální ekonomie. Klasická ekonomie popisuje člověka jako racionálního jedince. Nicméně z vlastních zkušeností víme, že naše rozhodování je ovlivněno emocemi, jako je strach, morálka, závist, odpor, soucit, zlost, ale také třeba nedostatečnou silou vůle... Prostě vším, co nám je vlastní a co omezuje platnost předpokladu klasické ekonomie, že jsme racionální bytosti (to mi připomíná hlášku z filmu Světáci „nic cizího mi není lidské“).

• Vánoce: Proč některé dárky nepotěší, i když jsou od nejbližších?(5.12.)

  O dluhové krizi jste už slyšeli dost a ještě uslyšíte. Proto se dneska podívejme na něco, co nás bude také zaměstnávat a trápit ještě několik týdnů - Vánoce! A s nimi spojený shon, kupování dárků, slzy zklamání pod vánočním stromečkem a následné hromadné výměny dárků. Pojďme si na chvíli nasadit brýle pragmatika a podívat se na vánoční dárky trochu jinak.