ECB připouští rozpad eurozóny!

| Patria.cz

Wall Street Journal přinesl zprávu o projevu, který prezident ECB Mario Draghi pronesl v Berlíně. V něm mimo jiné uvedl, že pro obnovení důvěry na trhu je potřeba mnohem víc než monetární kroky. Na otázku, zda by ECB měla následovat USA a Velkou Británii a začít tisknout peníze na nákup vládních dluhopisů v rámci politiky kvantitativního uvolňování, Draghi odpověděl: "Nevidím žádný důkaz, že kvantitativní uvolňování vede k velkému posílení ekonomiky." Dodal, že evropské dohody zakazují monetární financování vládního dluhu.

Investorská chyba - ilustrační foto

Tim Duy z University of Oregon k tomu poznamenává, že uvedené výroky vzbuzují depresi a jsou velice pomýlené. Draghi se totiž podle všeho domnívá, že kvantitativní uvolňování by se mělo použít pouze v případě, že povede k velkému posílení ekonomiky. Správným měřítkem by však mělo být to, co by se stalo, pokud by QE provedeno nebylo.

"Doufejme, že ten rozdíl pochopí ve chvíli, kdy se situace ještě zhorší. Nyní je kombinace fiskální konsolidace a neústupnosti ECB zárukou toho, že krize v Evropě bude v popředí událostí ještě dlouhou dobu."

Draghi varoval před rozpadem eurozóny. Ten by uškodil odcházejícím zemím i těm, které by v unii zůstaly. Země, které by odešly, by podle Draghiho dříve či později čelily stejnému tlaku na fiskální disciplínu, ovšem byly pod větším tlakem, než když v unii zůstanou.

Byl by to ovšem problém i pro eurozónu samotnou. Znamenalo by to totiž porušení stávajících smluv, které by po precedensu v podobě odchodu jedné země mohla napodobit kterákoli další.

Businessweek se zase zabývá přeléváním fondů mezi evropskými centrálními bankami a ECB.

Německá centrální banka Bundesbank, zkráceně BuBa, půjčila přes systém Target2 Evropské centrální bance potichu 495 miliard eur. Tyto půjčky odpovídají závazkům, které u ECB vytvořily centrální banky slabých zemí, včetně Řecka, Irska a Portugalska. V poslední době se k nim přidala i centrální banka Španělska, Itálie, a dokonce i Francie.

Pokud se tedy eurozóna rozpadne, Německo by mohlo ztratit všechny pohledávky za ECB, které dohromady tvoří více než 650 miliard eur. Tato částka je o 60 % vyšší než roční federální rozpočet této země a převyšuje půjčky poskytnuté v rámci EFSF a dalších podpůrných programů.

Pokračování tématu najdete na serveru Patria.cz

reklama
reklama