Proč by měl euro zachraňovat zrovna Mezinárodní měnový fond?!

| Pavel Kohout

Česká republika by měla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku na "záchranu eura". Rozvířila se bohatá domácí debata ohledně její vhodnosti či nevhodnosti. Tato debata však míjí jeden podstatný bod: proč a jak by vlastně měnový fond měl zachraňovat euro?

Euro

Euro navzdory stokrát opakovaným heslům není v krizi. Euro je uznávaná konvertibilní tvrdá měna, všeobecně přijímaná na trzích. Funguje jako nástroj směny, úvěrů i investic přesně tak, jak má. Kurz eura poněkud kolísá, ale nikoli za rámec normality. Když bylo euro před lety nominálně slabší než dolar, o žádné "záchraně" se nediskutovalo.

Nehrozí ani zánik či rozpad eurozóny. Kdyby například Německu došla trpělivost se slabšími státy a zavedlo by novou marku, okamžitě by si způsobilo mohutnou bankovní krizi v důsledku vzniku kurzových oceňovacích rozdílů v portfoliích úvěrů a cenných papírů. Totéž by postihlo banky v Řecku nebo Portugalsku, pokud by se tyto země rozhodly k podobnému kroku.

Epidemie nebezpečné bankovní chřipky

Žádná země nevystoupí z eurozóny dobrovolně, protože dopad na bankovnictví by byl zničující. Stejně jako dopad na hospodářství a zaměstnanost. A protože z eurozóny nelze nikoho ani vyloučit proti jeho vůli, je rozpad měnové unie jen nereálnou fikcí, scénářem, který lze s jistotou vyloučit. Ani v případě série státních bankrotů v rámci eurozóny by se euro nerozpadlo; v krajním případě by zóna společné měny přišla o dvě nebo tři menší země.

Rozpad eurozóny v jednom jasném grafu

V krizi není euro, ale jeho uživatelé - známá sestava slabších států, a pak také řada evropských bank. Postiženy jsou zejména irské a španělské banky, ale také peněžní ústavy z Francie, Belgie a Německa. Bankovní krizí trpí kdekdo včetně Slovinska a Dánska, jehož koruna je na euro navázána kurzem i úrokovou sazbou. Bankovní krize je mnohem závažnější břemeno než krize veřejných financí.

  • 1
  • 2
reklama
reklama