Evropské banky mají strach a ukládají peníze u ECB

Čtěte také:

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

• Americká bída(16.5.)

  Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

• Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

  Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

• Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

  Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

• Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

  Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

• Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

  François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

• Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

  Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

• Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

  Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

• Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

  Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

• Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

  Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

Autor: Jan Bureš

Nejnovější články autora:

• Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny roste(10.5.)

  Eurozóna včera pozastavila část plánovaných plateb do Řecka (1 miliardu eur), první varovný výstřel pro řecké politiky. Německý ministr financí Schäuble současně zopakoval, že nemůže Řeky nutit zůstat v eurozóně, pokud nebudou schopni přijmout další úsporná opatření.

• Volební víkend v Evropě: Nervozita na trzích roste(4.5.)

  Evropa má před sebou supervolební víkend. Druhé kolo prezidentských voleb ve Francii a parlamentní volby v Řecku právem na trhy vracejí nervozitu.

• Evropa ve stopách Japonska?(19.4.)

  Ve středu německý dluhopisový trh investorům mrazivě připomněl japonskou zkušenost. Poprvé za posledních dvacet let se dvouletý výnos propadl pod japonské úrovně a desetiletý výnos spadl na historická minima (1,63 %). Japonci ovšem na deflační dráhu nastupovali ve chvíli, kdy měli daleko více nadhodnocené akcie, a právě jejich setrvalý propad tlačil dolů výnosy "bezpečných" fixně úročených instrumentů.

• Španělská realitní bublina splaskává pomalu a výnosy opět nebezpečně rostou(6.4.)

  Španělské výnosy dál nebezpečně rostou a na úrovních 5,81 % jsou nejvýše od prosince 2011. Napětí se viditelně přenáší do Itálie a je vidět i na trzích s pojištěním proti bankrotu (CDS). Co mohou Španělé a Evropa udělat pro to, aby negativní trend obrátili?

• Je éra levných peněz u konce?(5.4.)

  Strach a skoro 3% propad německých akcií mají jeden hlavní důvod - investoři se bojí konce éry levných peněz. Obavy odstartoval úterní zápis z posledního zasedání Fedu, ze kterého vyplynulo, že v Americe rozhodně není na spadnutí třetí kolo kvantitativního uvolňování měnové politiky (QE 3). Včera na jestřábí notu přeladil i šéf ECB Mario Draghi, který kladl velký důraz na inflační rizika, a nepřímo tím vyloučil další přilévání peněz do finančního systému evropských periferií (LTRO).

• Brusel navýší záchranné fondy. Bude odhadovaný bilion eur stačit?(30.3.)

  Na dnešním summitu EU pravděpodobně vznikne dohoda na dalším navýšení záchranných fondů EU. Podle Financial Times by se dostupné prostředky měly zvýšit na 700 miliard eur, mluví se až o bilionu eur. Vedle nového fondu ESM (500 miliard) by měl dále také fungovat stávající EFSF.

• Španělské dluhopisy křičí: Naše země má problém!(28.3.)

  Španělsko opět začíná plnit první stránky světových deníků. A ne zrovna v příjemných souvislostech. Při cestách tento týden se mějte na pozoru před čtvrteční generální stávkou, španělský deficit v roce 2011 dosáhl 8,5 % HDP (vysoko nad plánovanými 6 %) a příjmy státního rozpočtu padají i na začátku roku 2012 (deficit za první dva měsíce překonal 20 miliard eur). To nejsou povzbudivé zprávy. Není tak divu, že se španělské dluhopisy znovu dostávají pod tlak.

• Dolar vs. euro: Kdo má navrch? Vítěz je jasný!(15.3.)

  Americký dolar začíná nacházet stále pevnější půdu pod nohama. Přestává platit, že dobré výkony akciových trhů nutně znamenají pohromu. Je to tím, že v takových chvílích již investoři automaticky nenaskakují do spekulativních obchodů financovaných ze super-nízce úročeného dolaru.

• Jak zakročí Brusel proti španělskému deficitu veřejných financí?(13.3.)

  Euroministři včera Řekům definitivně přiklepli druhý balík pomoci a do centra pozornosti se pomalu dostává Španělsko. S ním hraje Evropská komise hru o znovuobnovení důvěryhodnosti rozpočtových pravidel. Španělsko minulý rok přestřelilo deficit veřejných financí o 2,5 procentního bodu na 8,5 % HDP. Pro tento rok plánuje kvůli tomu a kvůli slabému výkonu hospodářství vyšší než původně dohodnutý deficit na úrovni 5,8 % HDP (oproti 4,4 % HDP). A to Evropské komisi přijde hodně.

• Spustí se řecké CDS?(9.3.)

  Začíná největší restrukturalizace ve světové historii týkající se 206 miliard eur řeckého dluhu v rukou soukromých investorů. K PSI (dobrovolnému odpuštění řeckého dluhu) se přidali věřitelé držící přes 85 % dluhu. To je dobrá zpráva, protože účast je dost vysoká na to, aby osekání řeckého dluhu vůbec proběhlo. To je podmínka k nastartování druhého záchranného balíku, bez kterého by Řekové již tento měsíc neřízeně padli.