Jižní Korea a její lekce o finanční krizi pro současnou Evropu

| redakce

Jižní Korea se se svou krizí z roku 1997 úspěšně vypořádala. Povede se to samé Evropě? Povaha problémů, které způsobily krizi eurozóny, se od příčin jihokorejské krize z 90. let sice liší, ale v obou případech vyústily ve vážnou ekonomickou krizi. Problémy eurozóny pramení z vysokého zadlužení, zatímco Korea čelila masivnímu odlivu kapitálu a pádu měny. Téměř všechny tamní problematické dluhy byly navíc v soukromém sektoru.

Soul, hlavní město Jižní Koreje

Jižní Korea: Politika (a) hromadění dluhů

Eurozóna by se však od tohoto asijského tygra měla něco naučit. Jižní Koreji se podařilo z krize zotavit rychleji, než kdo očekával, a to díky kombinaci citlivých reforem a rychlého oživení. Obratu ve vývoji jihokorejské ekonomiky napomohla velká depreciace měny – wonu. Proto i dnes mnozí ekonomové považují případnou depreciaci eura za jediný způsob, jak eurozónu postavit na nohy.

Každá krize je jiná, přesto bychom v případě té jihokorejské našli mnoho společných rysů s finančními krizemi ostatních mladých trhů z 90. let.

Silně propojené skupiny firem rychle expandovaly díky dostupnosti levných úvěrů. Zahraniční akcionáři měli na vedení společností jen nepatrný vliv. Věřitelé společnostem ochotně půjčovali, protože spoléhali na to, že budou přední konglomeráty pro vládu příliš důležité, než aby mohly zbankrotovat. Jak se dluhy hromadily, investoři začínali být nervóznější.

V roce 1997, po krizích, které zasáhly Thajsko a Indonésii, vypukla v Jižní Koreji totální panika. Jak padala měna, zahraniční dluhy korporátního sektoru nebezpečně rostly. Situaci nestabilizovala ani pomocná ruka MMF.

Eurozóna: Politika (a) hromadění dluhů

Eurozóna dnes nemá problém s úvěry v zahraničních měnách – všechny problematické dluhy jsou v eurech. Většinou jde o závazky evropských vlád vůči bankám. Jak zjistily země PIIGS, tato kombinace je vysoce toxická. Stejně jako v Jižní Koreji se dluhová krize "tváří" jako nepřekonatelná.

  • 1
  • 2
reklama
reklama