Staré demokracie obvykle nikoho ke spekulacím ve fondech nenutí. Ne náhodou mají HDP na hlavu i politickou kulturu vyšší než střední Evropa.
Obsah stránky

Je mi líto, mám špatnou zprávu. Ideální řešení důchodů neexistuje. Není na to ostatně těžké přijít. Kdyby existovalo, celý svět projde důchodovou reformou ve stejném stylu. Jsou jen špatná a ještě horší řešení. Každé z nich má své klady a zápory, které jsou jinak veliké v rozdílných fázích hospodářského a demografického vývoje.
Ani důchodový systém není v čase stejně výhodný nebo nevýhodný. Některá tvrzení jsou však platná stále. Především to, že existují tři základní, vcelku jednoduchá a vzájemně kombinovatelná řešení důchodové reformy jen skrze parametry systému:
- můžeme snížit důchody;
- můžeme zvýšit věk odchodu do důchodu;
- můžeme zvýšit odvody do systému.
Člověk nemusí být génius, aby si všiml, že ani jedno z těchto řešení není populární ani optimální. Vedou buď k pomalejšímu růstu ekonomiky, protože příliš zdaňují práci, nebo ke zvyšování chudoby.
Zvýšování hranice odchodu do důchodu se nevyhneme. Důchodový věk se bude totiž zvyšovat dle novely zákona z roku 2008. Už teď je jasné, že muži i ženy – s maximálně jedním dítětem – budou odcházet do důchodu ve věku 65 let. Ale to je asi tak vše, co je zatím jasné.
Africký model funguje
Když se z nějakého důvodu rozhodneme, že ani jedna z těchto možností se nám nelíbí, můžeme se vrátit ke kořenům. Dlouhodobě skutečně prověřené řešení je jen jedno a bývá označováno jako takzvaný africký či rodinný model. To znamená, že rodiny mají hodně dětí, a ty se ve stáří starají o své rodiče. Triviálnější model již nemůže existovat. A pozor - tam, kde existuje, obvykle funguje!
Video autorky článku k chystané důchodové reformě:
Tagy: česká ekonomika, důchody, penzijní fondy
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
Autor: Markéta Šichtařová
Nejnovější články autora:
- Důchodová reforma: Povinné penzijní fondy? Past!(21.2.)
Staré demokracie obvykle nikoho ke spekulacím ve fondech nenutí. Ne náhodou mají HDP na hlavu i politickou kulturu vyšší než střední Evropa.






Diskuze