Dluhy a drahé energie: Kdo blafuje v současné tržní pokerové partii?

| Steen Jakobsen

Výsledkem událostí posledních tří týdnů bude v USA jenom další nalévání likvidity z veřejného sektoru ve formě třetí vlny kvantitativního uvolňování (QE3) a Evropská centrální banka (ECB) a Bank of England (BoE) s největší pravděpodobností prozatím nepřistoupí ke zvyšování úrokových sazeb.

Tištění peněz

Tištění peněz bude pokračovat

Nepokoje na Blízkém východě a v severní Africe společně se zemětřesením v Japonsku poskytnou praktické i politické záminky k dalšímu poskytování snadno dostupných peněz. Výsledkem těchto dalších dluhů, které ještě více prohloubí již tak monstrózně vysokou úroveň zadlužení, bude další výrazný krok směrem k nevyhnutelně hrozící insolventnosti jednotlivých států, na druhé straně můžeme očekávat také opětovné krátkodobé oživení trhu vyvolané novými injekcemi likvidity.

Cenou, kterou za toto bezostyšné tištění peněz zaplatíme, bude zkreslení funkce ceny u většiny typů aktiv, a na dohled se nám také mnohem dříve dostane den, kdy tíha insolventnosti převáží nad krátkodobými výhodami spočívajícími v nízkých sazbách. V tomto ohledu by se tsunami, které postihlo Japonsko, mohlo stát rozhodujícím faktorem, který nastartuje změnu hlavních makroekonomických trendů.

Globální recyklace kapitálu pocházejícího z Japonska a z Číny sloužila jako hlavní zdroj financování stále rostoucích deficitů v USA a v Evropě prostřednictvím enormního hromadění měnových rezerv. Pan a paní Watanabe se po desítky let snažili své peníze zhodnotit investováním do zahraničí, kde bylo možné očekávat vyšší výnosy, a drželi tak sílu JPY pod pokličkou.

Nyní nám v Japonsku hrozí riziko změny chování na mikroekonomické úrovni, protože většina japonských investorů se možná ze zahraničních trhů stáhne a rozhodne se více investovat a nakupovat lokálně. Pokud k tomu skutečně dojde, v globálním systému bude k dispozici méně volných peněz, což značně ukrojí z celého koláče volně dostupného kapitálu.

Přijde korekce?

Takováto změna v chování investorů by se v zemích G20 mohla stát spouštěcím mechanismem pro politické rozhodnutí o dalším kvantitativním uvolňování.

Jinými slovy, současná bonanza amerického Fedu, který v rámci QE2 nakupuje dluhopisy v hodnotě 600 mld. USD, doběhne do svého konce v červnu, ovšem než k tomu dojde, budou už představitelé Fedu a Bílého domu zaměstnáni přípravou další vlny kvantitativního uvolňování a ECB a BoE budou hledat důvody, proč nijak nereagovat. Ano, vypadá to jako další déjà vu.

reklama
reklama