V posledních týdnech ovládly titulní strany novin a obálky časopisů zprávy mezinárodního rozměru. Řeč je samozřejmě o přírodní katastrofě v Japonsku a dění v Libyi. Zdá se, že si na tento stav budeme muset zvyknout, protože se zřejmě nejedná o poslední přírodní katastrofu ani o poslední revoluci. V obou případech jde samozřejmě o nešťastné události. Z hlediska dění na kapitálových trzích je však potřeba zachovat racionální přístup, protože řada investorů má tendenci reagovat emocionálně, nést se na vlně paniky a překotně prodávat, čímž si škodí. Paradoxně tak vytvářejí investiční příležitost pro ostatní.
Obsah stránky
Japonsko se umí zotavit
Kolísavost finančních trhů v kontextu s událostmi v Japonsku bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat. Přírodní katastrofa tohoto rozsahu má v krátkodobém výhledu na ekonomiku negativní dopad. Ale už v mírně dlouhodobějším horizontu jí to může více než prospět. Akcie v posledních týdnech zlevnily spíše na základě sentimentu spojeného s katastrofou, navzdory příznivým zprávám ze světové ekonomiky.
Pokud k přírodní katastrofě tohoto rozměru dojde v takové zemi, jako je Japonsko, jež má k dispozici dostatek prostředků k obnově své výrobní základny, je šance, že se vše brzy vrátí k normálu. Například po zemětřesení v Kóbe, ke kterému došlo v polovině ledna 1995, japonské ekonomice trvalo pouhý měsíc, než se dostala zpátky na úroveň produkce před katastrofou. Obnova a rekonstrukce se tehdy projevily pozitivně v ekonomickém růstu již ve 3. čtvrtletí stejného roku. Samozřejmě je potřeba zohlednit, že z hlediska počtu obětí se jednalo o katastrofu třetinového rozměru ve srovnání s poslední tragédií.
V Japonsku byly nejvíce ekonomicky poznamenány především pojišťovny a výrobci elektřiny, jejichž rozvodové sítě byly částečně zničeny. Index Nikkei 225 od katastrofy výrazně ztrácel, těžce byly postiženy i západní akciové trhy.
Aktuální vývoj indexu Nikkei 225 sledujte zde
Na druhé straně sektory, které pravděpodobně budou těžit z procesu obnovy, například stavebnictví, uzavíraly na klíčových burzách i po tragédii podstatně výše a mohou v budoucnu z této situace profitovat. Vše tedy nasvědčuje tomu, že okamžitý výprodej těchto titulů by nyní mohl být předčasný.
Tagy: japonsko, libye, zajištěné fondy
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
Autor: Jan Barta
Nejnovější články autora:
- Ekonomika: Budoucnost není vidět. Ani zblízka(12.10.)
Nebudu asi přehánět, když napíši, že asi všichni nyní uvažujeme o budoucnosti ekonomiky, trhů a jednotlivých tříd aktiv. Snažíme se uhodnout, kterým směrem se dluhopisy, akcie, zlato či ropa vydají v následujících dnech, týdnech a měsících. Dojde v následujícím roce k dalšímu zpomalení vyspělých ekonomik? Jsme na prahu další recese? Kam ekonomika zavede kapitálové trhy?
- I katastrofa může představovat investiční příležitost(30.3.)
V posledních týdnech ovládly titulní strany novin a obálky časopisů zprávy mezinárodního rozměru. Řeč je samozřejmě o přírodní katastrofě v Japonsku a dění v Libyi. Zdá se, že si na tento stav budeme muset zvyknout, protože se zřejmě nejedná o poslední přírodní katastrofu ani o poslední revoluci. V obou případech jde samozřejmě o nešťastné události. Z hlediska dění na kapitálových trzích je však potřeba zachovat racionální přístup, protože řada investorů má tendenci reagovat emocionálně, nést se na vlně paniky a překotně prodávat, čímž si škodí. Paradoxně tak vytvářejí investiční příležitost pro ostatní.
- Připravit se na důchod, aneb jak nespadnout z kolečkových bruslí(25.10.)
Budoucí senioři v létě vesele rejdí na kolečkových bruslích, hrají hokej, vozí děti na tenis a o dovolené se rádi potápějí v teplých mořích. V zimě s oblibou utrácejí za cesty na vzdálené alpské kopce. Zdánlivě se absolutně liší od svých předchůdců, dnešních důchodců. Ti budoucí si často dělají legraci (někdy shovívavou, někdy zlou) z těch dnešních. Mají pocit, že jsou neskutečně jiní a že jim patří budoucnost. A o to běží. Patří jim opravdu? A pokud ano, za kolik? A bude patřit všem?
- Dlouhé investiční horizonty jako český národní problém(7.9.)
Investory, kteří bez mrknutí oka přijmou desetiletý investiční horizont, by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Patnáctiletý investiční horizont je ve většině případů signálem k odchodu z poradenské kanceláře. Třicetiletý investiční horizont je pro většinu lidí divoké finanční sci-fi. Češi jsou, pokud jde o dlouhé horizonty, totální skeptici.
- Gender v investování: Potřebují ženy speciální portfolia?(11.8.)
Investiční teoretiky může takto položená otázka podráždit. Profil investora určují jeho potřeby, a ty nemají gender, řekli by. Portfolia pro ženy – to je investiční nesmysl, který je přijatelný nanejvýše jako reklamní trik. Jiný názor by mohli mít zkušení poradci a bankéři, kteří vnímají život takový, jaký je.






Diskuze