Příběh krize: Může za recesi územní plánování?

| Lukáš Kovanda

Na první poslech se to může jevit jako nesmysl - jak by finanční krizi mohlo způsobit, či k jejímu vzniku významně přispět, územní plánování? Proč by skutečnost, že stavební rozvoj je i v řadě oblastí USA důsledně plánován, že nenastává náhodně, měl zapříčinit pád a těžké problémy investičních bank a dalších finančních institucí po celém světě - takový, že se z něj zejména Evropa a Amerika vzpamatovávají dodnes?

Zabavená nemovitost v USA

Důkladnější zkoumání však odhalí, že na tom cosi bude. Jak známo, finanční krize nastala coby důsledek splasknutí nemovitostní bubliny v USA, k němuž došlo v letech 2006 a 2007. Správně, od nemovitostí k územnímu plánování již není vůbec tak daleko. A další logický dotaz zní, co vlastně vedlo k tomu, že se zmíněná bublina začala nafukovat do takových proporcí, že její splasknutí pořádně otřáslo nejen Spojenými státy, nýbrž celým světem.

Mnozí ekonomové soudí, že zásadní podíl na vzniku bubliny má nešťastná měnová politika americké centrální banky - Fedu -, která v první polovině uplynulé desetiletky nastavila klíčové úrokové sazby na tuze nízkou úroveň, čímž podnítila neudržitelný a přehnaný růst amerického hypotečního, a tedy i realitního trhu. Jiní zmíní zákon Community Reinvestment Act, který zase podněcoval komerční banky, aby půjčovaly i jednotlivcům s nedostatečnou bonitou.

Další připomenou katastrofální správu rizika uvnitř velkých finančních domů, osudové přehmaty ratingových agentur, hamižnost bankéřů snoubenou s nedostatečnou regulací bankovního sektoru či přebytek kapitálu v asijských ekonomikách typu Číny či ropných velmocí, jehož příliv do USA v letech před krizí snižoval dlouhodobé úrokové sazby - i sazby hypoték -, aniž by s tím Fed, který ovlivňuje hlavně krátkodobé úrokové sazby, mohl cokoli kloudného dělat.

Není jen jedna Amerika

Randal O'Toole, ekonom z předního amerického think-tanku Cato Institute, však upozorňuje, že americká nemovitostní bublina nebyla vlastně ani tak americká - spíše se týkala jen některých států USA. Jakákoli z výše uvedených příčin přitom má celonárodní dopad. Kdyby tedy byla na vině hlavně či výlučně třeba řečená chybná měnová politika Fedu, musela by bublina vzniknout ve všech státech USA, tvrdí O'Toole.

Tak tomu nebylo. Bublina se všehovšudy nafoukla jen v 16 státech USA. Zatímco například v Kalifornii či na Floridě došlo v letech 2000 až 2006 k zdvojnásobení cen nemovitostí a k jejich následnému strmému propadu - o bublině lze tedy směle hovořit - státy, jako jsou Georgia či Texas, zaznamenaly ve stejném období růst cen realit pouze o nějakých dvacet nebo třicet procent, přičemž poté nenastal žádný jejich výraznější propad.

Důvodem, proč se v těchto státech bublina nepřifoukla, přitom není, že by tam snad po bydlení a nemovitostech obecně nebyla v předkrizových letech poptávka. Je tomu docela naopak: texaská aglomerace Dallas-Ft. Worth a Atlanta, největší město státu Georgia, patřily k nerychleji rostoucím městským oblastem USA vůbec, přičemž počet obyvatel v každé z nich stoupal tempem více než 120 tisíc lidí ročně.

  • 1
  • 2
reklama
reklama