Německá jaderná omezení: Co budou znamenat pro tahouna evropské ekonomiky?

| Radomír Šimek

Odstavení jaderných elektráren a přechod na jiné druhy energie může být pro Německo stejně nákladné jako sjednocení země v roce 1990. Náš západní soused chce jako jediná průmyslová země nejen Evropy, ale i světa, co nejdříve nahradit jadernou energii jinými, převážně alternativními zdroji.

Německá nechuť k jádru už není jen doménou aktivistů

Po vítězství strany zelených v Bádensku-Württembersku a na základě aktuálních voličských preferencí jednotlivých stran – Zelení dosahují v celoněmeckém průměru 30procentní podpory – nastalo mezi partajemi vzájemné předhánění, kdo dříve a efektivněji vyvede zemi z atomového věku.

Výsledkem tohoto závodu (v očích mnoha odborníků více o přízeň voličů než o novou éru) je reálná možnost, že Německo ukončí veškeré jaderné aktivity ještě dříve, než v roce 2000 stanovila vládní koalice sociálních demokratů a Zelených.

Půjde o totální restrukturalizaci největší evropské ekonomiky. Tento silový akt nebude jednoduchý. Reálné odhady naznačují, že německé hospodářství bude muset projít podobnou zkouškou a nákladovou zátěží, jakou představovalo sjednocení bývalého východního Německa s jeho západní částí.

Celková cena znovusjednocení se přitom odhaduje až na 1,5 bilionu eur.

Přechod z atomové energie zabezpečující 22 procent spotřeby Německa na jiný druh s sebou přinese řadu nemalých investic:

reklama
reklama