Problémové dluhy: Kdy už to skončí? Řecko a Portugalsko mohou spustit lavinu

| Jan Dvořák

V posledních dnech krize v Řecku, Itálii a dalších evropských zemích plní jak televizní a internetové zpravodajství, tak okupuje první stránky novin. Podíval jsem se tedy na chování zemí a zkusil odhadnout, kdy tato krize skončí. Ve stávající analýze se zaměřím výhradně na evropské země. Samozřejmě, jsou zde i další země v ohrožení, například předlužené Japonsko. To by si ovšem vyžádalo samostatnou analýzu.

PIIGS

Na úvod se podívejme na chování zemí. Všude se doslechneme, že se ta a ta země dohodla na snižování deficitů. Často to je prezentováno s velkou pompou. Je to skutečně důvod k oslavě? Není, ani náhodou.

Země vlastně s velkou slávou oznamují, že o něco málo zpomalí další půjčování. Představte si, jak by asi reagovala banka, kdyby k ní přišel pan Čech (který je naštěstí výrazně méně zadlužen než jeho vzdálený příbuzný obývající pláže Středozemního moře) s žádostí o další úvěr. Pan Čech si léta jen půjčuje peníze a ještě nevrátil ani vindru (pouze platí úroky). "Milá banko, jak asi víš, můj roční příjem je relativně stabilní a je o něco málo více než 1 milion korun. Vím, že ti na nezajištěných spotřebitelských úvěrech dlužím přibližně 1,5 milionu Kč.

Nějaký majetek mám, ale prodávat ho nechci. Protože vidíme, do jakých problémů se dostali naši vzdálení příbuzní, po dlouhých hádkách s manželkou jsme se rozhodli doma šetřit. Ne že bychom něco splatili, to ne, zas tak moc šetřit nehodláme. Plánujeme, že si příští rok nepůjčím na financování svého života 135 tisíc, jak jsem naplánoval pro letošek, ale jen 106 tisíc. Z toho více než polovina této částky padne na úroky z dřívějších půjček."

Banka zajásá, jak odpovědně se pan Čech chová, a s radostí mu poskytne další spotřebitelský úvěr, opět bez zajištění. A přesně takhle se chovají prakticky všechny vyspělé země a všechny banky a investoři nakupující obligace.

Dluhový evergreen

Výsledkem víceméně automatického poskytování nových a nových půjček je současný vývoj. Rozdíl oproti minulosti je v tom, že dnes nemá problémy se svým zadlužením jen jedna země, ale že je jich řada. Toto je krize zadlužených zemí jako celku. Je to poprvé, kdy jsou snad všechny vyspělé země předlužené ve stejnou dobu.

Co tedy řeší všechny to záchranné balíčky ve prospěch Řecka a dalších zemí? Léčí příznaky, ne příčinu nemoci, prakticky odsouvají problém o nějaký ten týden, odkládají nevyhnutelné. Nic víc.

Až začnou vlády zemí dlouhodobě pracovat s přebytkovými rozpočty a splácet své dluhy, uvěřím snaze situaci řešit. Do té doby ne. Bohužel zatím nic nesignalizuje tento posun. Pořád se mluví jen o zpomalení růstu zadlužování, ne o splácení.

Otázka za všechna eura: Jak dopadne evropská dluhová krize?

Naděje, že země získají několik let času a z předluženosti "vyrostou", jsou liché. Současní věřitelé nemají šanci dostat své peníze za svého života zpět. Uvědomme si, že nové a nové půjčky (které svým objemem musejí převýšit ty splatné) představují klasické Ponziho pyramidové schéma.

  • 1
  • 2
reklama
reklama