Evropa v protiútoku: Barroso jde po ratingových agenturách

| Bohumil J. Studýnka

Ratingové agentury - pilíře rozumu, nebo pilíře současné krize? V čele současného útoku na agentury Moody's, Standard & Poor's a Fitch je Evropská komise a její předseda José Manuel Barroso.

Ratingové agentury

Před rokem začala světová laická veřejnost věnovat vyšší pozornost ratingových agenturám. Po ročním působení v hlavních rolích dnešních dramat jsou však stále představované buď jako deux ex machina, nebo vrah-zahradník. Nejsou ani jedním z toho. Jsou to pouze soukromé instituce, které dokáží vést odborníky k posuzování stavu, jednání a směřování – i nevědomého – subjektů finančních trhů. Pokud možno, aby to co nejvíc odpovídalo skutečnosti.

Osočování ze spiklenectví

Ratingové agentury nejsou akademickými ústavy zaměřenými na studium dějin. Jejich činnost není "cinknutá" ani zájmy národních vlád, ani soukromých subjektů. Pokud by tomu tak bylo, nemusely by existovat.

Inzerci dobrých posudků si může zaplatit každý, kdo na to má, přičemž skrytá propagace nepravdivých faktů bývá dříve či později rozpoznaná. Tyto agentury svými hodnoceními signalizují, jaká je, případně není pravda.

Činnost finančních poradenských a auditorských firem prezentovaná skvěle graficky zpracovanými výročními zprávami může také poněkud zavádět. V minulosti to byly například velké korporace Enron a Worldcom. V nedávné době, od začátku finanční krize v roce 2008, to jsou zavádějící noblesní hodnocení největších světových bank. Ani centrální banky nebývají ušetřené zavádějících a uklidňujících údajů od svých poddaných komerčních subjektů, a proto podléhají informačnímu optimismu. A často i dolce far niente, přestože je potřeba jednat.

Centrální banky jsou posledním útočištěm pro komerční bankovní subjekty v potížích. Ratingové agentury jsou posledním útočištěm reálných informací pro každého. Proto jsou brané vážně.

Často však také bývají osočované ze spiklenectví se světovými finančními kruhy, bankami, vládami a spekulanty, a jejich hodnocení – většinou ohledně snížení ratingu dosud věrohodného vypůjčovatele – považovaná za podpásová a umožňující insiderům mimořádné zisky z transakcí.

Bývá jim i zazlíváno, že závažné informace zhoršující rating "vystřelily" na poslední chvíli nebo vteřinu po. A spiknutí s investičními bankéři, zejména manhattanskými, je nejběžnějším hříchem, který se jim přisuzuje. Údajně jsou také vstřícnější k anglosaskému světu než ke kontinentální Evropě a Evropské měnové unii (EMU).

Ponaučení

Velké ratingové agentury jsou tři a všechny anglosaské. Základ dnešního světového finančnictví totiž tvoří anglosaský bankovní objev a tradice v uplynulých sto letech. Z lombardského začátku evropského bankovnictví zůstal jen název londýnské ulice Lombard Street. Zakladatel rothschildovského bankovního impéria sice pocházel z Frankfurtu, ale největší pověsti nabyli ti, kdo žili v Londýně.

  • 1
  • 2
reklama
reklama