Česko: Země bohatých

| Pavel Kohout

Kellner, Tykač, Roman, Babiš. Čeští miliardáři, které všichni znají. Těch pár jmen však neznamená, že v Česku zeje hluboká propast mezi chudými a bohatými. Naopak, patříme mezi nejvíce rovnostářské země světa. Tak kde se berou mýty o doširoka rozevřených sociálních nůžkách?

Česká republika

Nůžky mezi chudými a bohatými se v Česku nebezpečně rozevírají, varují odbory na svých demonstracích. Vyvolávají tak dojem, že v zemi existuje vysoká nerovnost v rozdělení bohatství a že se vracíme až kamsi do hlubokého 19. století. Rozmrzelí lidé, na něž dopadají reformní škrty, pak snadněji podléhají mýtům o bohatnoucích boháčích a chudnoucích chudácích. Třeba jako je tenhle:

Honza se vrací z vandru domů a potká stařenku. "Tak co, Honzíku, jak je ve světě?" "Ale, však to znáte, kmotřičko. Bohatí bohatnou a chudák se do ještě větší nouze propadá."

Kolikrát jsme už slyšeli nebo četli variaci na toto téma? V pohádkách pro děti, stejně jako v těch, které multimilionáři z Hollywoodu točí pro dospělé diváky. Ale motiv bohatnutí bohatých a chudnutí nuzných se objevuje i v seriózní literatuře.

"V zemi, která dosáhla nejvyššího stupně bohatství, by mzda i úroky z kapitálu byly velmi nízké. Mezi dělníky by konkurence při hledání zaměstnání byla tak velká, že mzdy by poklesly na tolik, kolik stačí k obživě příslušného počtu dělníků, a protože země by již byla dostatečně zalidněná, nemohl by se tento počet zvyšovat."

Země bohatne, zatímco mzdy padají na úroveň pouhé obživy, možná ještě pod ni. Hádáte Karla Marxe? Téměř správně – Marx citoval Adama Smithe. Autor klasického Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) je dodnes respektovaným klasikem liberálního myšlení, podobně jako Marx zůstává idolem antiliberalismu.

Omyl klasika

Adam Smith zdůrazňoval, že pracujících je více než zaměstnavatelů, takže konkurence mezi nimi povede k poklesu mezd na holé minimum. Úroveň mezd není dána bohatstvím společnosti, nýbrž konkurencí na pracovním trhu. Ve Smithově době byly důvody pro tento chmurný závěr – opět citát z klasického Bohatství národů: "Není neobvyklé, že na skotské Vysočině matka porodí dvacet dětí, ale nepřežijí ani dvě... Na mnoha místech umírá polovina dětí před čtvrtým rokem věku; jinde před sedmým rokem; a téměř na všech místech před devátým či desátým rokem. Tuto velkou mortalitu však lze najít vždy jen mezi dětmi obyčejných lidí, kteří si nemohou dovolit poskytovat jim stejnou péči jako ti, kdo jsou lépe situováni.

Adam Smith žil v době, kdy příjmová nerovnost byla nejvyšší v zaznamenané historii. Svědčí o tom studie cen, mezd a majetkových poměrů. Philip Hoffman, David Jacks, Patricia Levinová a Peter Lindert jsou autory výzkumné práce Reálná nerovnost v Evropě od roku 1500. Vyplývá z ní, že v období let 1500 až 1814 rostly ceny základních potravin, což zatížilo rozpočty chudých. Bohatí naopak najímali hodně dělníků a služebnictva za nízké mzdy.

  • 1
  • 2
reklama
reklama