Martin Lobotka (ČS): Za současnou paniku na trzích mohou politici (1/4)

Čtěte také:

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

  I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

• Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

  Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

• Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

  Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

• Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

  Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

• Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

  Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

• Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

  Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

  "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

Autor: Michaela Toperczerová

Nejnovější články autora:

• Akcie v nemilosti investorů(17.5.)

  Ceny amerických akcií se sice od krize po pádu Lehman Brothers zdvojnásobily, ale investoři se drží zpátky. Na amerických burzách se obchoduje čím dál tím méně. Stojí za poklesem objemu obchodů obavy investorů, odliv kapitálu na neamerické burzy či do jiných tříd aktiv, nebo snad regulace snižující aktivitu vysokofrekvenčních traderů (HFT)?

• Lekce, které bychom si měli vzít od Němců(27.4.)

  Většina vyspělého světa je doslova fascinována ekonomickou silou Německa během probíhající dluhové krize v Evropě. Navzdory tomu, že je země součástí churavé eurozóny, roste její HDP na obyvatele za poslední desetiletí rychleji než v ostatních zemích G7.

• 8 evropských rizik, která by vám neměla dát spát(23.4.)

  Španělské a italské výnosy dluhopisů rostou a signalizují, že evropská dluhová krize ještě zdaleka neskončila. Pomoc ECB ve formě operací LTRO jen koupila politikům čas ke stabilizaci Evropy. V nejnovější analýze se tématu věnuje i Alastair Newton z banky Nomura. Poukazuje na hrozby, jimž evropští politici a ekonomiky čelí.

• Jak dopadne změna světového měnového systému na americkou ekonomiku? (20.4.)

  Začátkem dubna jsme na Investičním webu publikovali deset důvodů, proč je nadvláda amerického dolaru ohrožena. V návaznosti na měnící se trendy ve světovém měnovém systému se zkusme podívat na to, jaké důsledky může přinést slabší pozice dolaru americké ekonomice.

• Co byste měli vědět o Španělsku, než sednete na býka(17.4.)

  Španělsko poslední dobou poutá negativní pozornost investorů rostoucími výnosy státních dluhopisů, akcie na madridské burze jsou na tříletých minimech. Splaskávající se nemovitostní bublina a finanční krize si vybírají krutou daň - pustoší bankovní systém a nákaza se rychle šíří i do reálné ekonomiky.

• Americký dluhový strop: Hodiny tikají nebezpečně nahlas(10.4.)

  Když bylo v létě 2011 "za pět minut dvanáct" schváleno zvýšení dluhového stropu, Amerika i celý svět si oddechly (i když handrkování o dluhu nakonec Spojené státy stálo nejvyšší rating). Důvod k oslavám to ovšem nebyl, problém se jen odsunul do budoucna. Protože "dluhová superkomise" nepřišla v listopadovém termínu na lepší způsob redukce výdajů, 1. ledna 2013 mají nastoupit automatické škrty.

• Americká výsledková sezóna: Nejspíš to nebude žádná sláva!(10.4.)

  Společnost FactSet předpovídá firmám z indexu S&P 500 za uplynulý kvartál 0,1% meziroční pokles zisku. Hlavní faktory, které se tentokrát s největší pravděpodobností podepíší na ziscích, jsou oslabující poptávka na vyspělých i rozvíjejících se trzích a vyšší náklady. Výsledkovou sezónu dnes startuje Alcoa, u níž je očekáván stejný pokles zisku jako pro celý index S&P 500. Bude platit pravidlo, že jak dopadne Alcoa, skončí i zbytek trhu?

• 10 důvodů, proč se pozice dolaru jako světové rezervní měny otřásá v základech(5.4.)

  Americký dolar byl v dějinách světové ekonomiky asi nejblíže statusu globální měny. Po několik desetiletí absolutně dominoval mezinárodnímu obchodu. Kromě toho, že dominantní postavení dolaru mělo obrovské výhody pro americký finanční systém a spotřebitele, dávalo také neobyčejný světový vliv americké vládě.

• Indie touží po zlatě: Důvod k obavám pro zlaté býky?(4.4.)

  Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády. Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?

• Ať si tiskne, co chce. Americký Fed dávno nemá sazby pod kontrolou (27.3.)

  Investoři po celém světě začínají chápat, jak se věci mají: Fed nemá pod kontrolou úrokové sazby ve Spojených státech. Jejich výši ovlivňuje jen a jen trh.