Úsporná opatření mohou zarazit ekonomické oživení v Evropě

| redakce

Déle něž rok se evropské vlády snaží o razantní rozpočtové škrty. Eurozónu však začal vedle dluhové krize obcházet další "strašák", a to hrozba recese. Úspory, kam jen oko dohlédne, situaci nyní ještě zhoršují. Vzaly evropské špičky problém za špatný konec?

Ledovec - dluh

Mohutné prosazování úsporných opatření bylo logickou reakcí na rozmáhající se dluhovou krizi. Mělo především za úkol zabránit destabilizaci evropského bankovního systému.

Vládní škrty v zemích eurozóny však provází neochota ECB stimulovat ekonomiku, na rozdíl od Spojených států, kde Fed doposud prosazoval politiku kvantitativního uvolňování. **ECB naopak letos již dvakrát zvýšila základní úrokovou sazbu, protože se bojí možné inflace.

Zopakují evropské banky scénář z roku 2008?

Škrty podrývají hospodářský růst

Úsporná opatření odsála z evropských ekonomik stovky miliard, které mohly zabránit vzniku recese. Ekonomické zpomalení bude mít negativní dopad na vládní příjmy a vyvolá zvýšenou poptávku po vládou poskytovaných službách. Především pro země jako Španělsko nebo Itálii to bude znamenat velké riziko nedostatku peněz na dosažení naplánovaných rozpočtových cílů.

V Americe se řeší stejné dilema. Hledá se způsob, jak zabránit masivnímu navyšování federálního dluhu, aby přitom přijatá úsporná opatření neochromila už tak chatrný ekonomický růst.

Nově jmenovaná "oddlužovací" komise složená ze zástupců obou politických stran má za úkol najít nejpozději do konce listopadu prostor pro ušetření 1,2 bilionu USD v rámi rozpočtu. Úkolem Bílého domu je proto v současnosti kompromis mezi snižováním zadlužení a příslibem vytvoření nových pracovních míst. Ve čtvrtek v Kongresu prezident Obama odhalí své plány v této oblasti.

  • 1
  • 2
reklama
reklama