Čínský růst (i spotřebitel) žijí z přesčasů. Protiprávních (1/3)

Čtěte také:

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

  I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

• Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

  Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

• Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

  Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

• Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

  Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

• Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

  Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

• Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

  Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

  "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

Autor: Jan Stuchlík

Nejnovější články autora:

• Éra levných surovin je u konce. Co s tím?(23.1.)

  Tři miliardy nových spotřebitelů, kteří budou mít podobné požadavky jako my, do roku 2030 výrazně zvednou nároky na dodávky základních surovin a komodit. To požene vzhůru jejich cenu. Úspory ve využívání surovin a energií světu uleví jen částečně.

• Čínský růst (i spotřebitel) žijí z přesčasů. Protiprávních(12.1.)

  Pro miliony dělníků pracujících v čínských továrnách je naprosto běžné, že pracují dvanáct hodin denně šest dnů v týdnu. Přestože to čínské pracovní právo zakazuje a za legální přesčasy stanovuje příplatky, většina firem tato nařízení ignoruje.

• Štve vás vaše banka? Tak ji vyměňte!(29.9.)

  Změnit banku a přejít k levnější konkurenci je v Česku už dva roky jednoduché. Stačí k tomu jeden formulář. O vše ostatní se postará nová banka. Přesto této možnosti Češi moc nevyužívají.

• Poklesy na burzách jako nákupní příležitost: Pravidelné investování je účinnou strategií(21.9.)

  Na investice do akcií by drobní investoři ani po letní bouři na finančních trzích neměli zanevřít. Ochránit před ztrátami je dlouhodobě může promyšlená strategie pravidelného investování.

• České daně: Na stabilitu rovnou zapomeňte(5.9.)

  Dopady chystané reformy přímých daní na jednotlivé daňové poplatníky jsou docela jasné. Prohrají zaměstnanci, vyhrají OSVČ a u firem bude záležet hlavně na tom, jak jsou velké a jaké mají zaměstnance. Zvýhodnění OSVČ navíc může motivovat další zaměstnance přejít na živnostenský list se všemi negativními dopady na jejich vztah k zaměstnavateli a na veřejné finance.

• Japonská nukleární katastrofa ovlivní evropský jaderný most(6.4.)

  Jaderná energie měla pomoci ochránit světové klima a zároveň vytvořit prostor pro přechod k čisté energetice postavené na obnovitelných zdrojích energie. Havárie v japonské Fukušimě tento koncept nabourala. Konec jaderné energetiky však neznamená.

• Máte 60 nebo 120 tisíc korun? Nejlepší spořicí účty pro vás!(30.3.)

  Našli jsme pět nejlepších spořicích účtů pro vklad 60 a 120 tisíc korun. Špatnou zprávou je, že ani jeden z nich tyto peníze letos neochrání proti působení inflace.

• Akcie: Pravou nohou do třetího roku býčího trhu(16.3.)

  Rychlý růst ekonomik v Asii a opětovný rozjezd v Americe a částečně i v Evropě jsou dobrý mix pro to, aby světové akcie rostly i třetí rok za sebou. Letos už ovšem bude třeba pečlivě vybírat, do čeho investovat, aby z vidiny zisku nezůstala jen prázdná peněženka.

• Česká republika má lepší rating než USA(9.2.)

  Švýcarská nezávislá ratingová agentura I-CV si myslí, že je Česko pro investory do státních dluhopisů důvěryhodnější než USA. O snížení ratingu USA už uvažuje i mnohem větší agentura Moody's.

• Tomáš Sedláček: Euro krizi mírní, nikoli prohlubuje(20.12.)

  Chronickou nemocí naší civilizace není inflace, ale neobhajitelně vysoký dluh. Podle hlavního makroekonomického stratéga ČSOB Tomáše Sedláčka se vlády nebojí dluhů, když vědí, že je zaplatí budoucí politická garnitura nebo generace. Tomu je však potřeba učinit přítrž dříve, než bude pozdě.