Událost roku 2012: Prezidentské volby, evropská krize, nebo snad olympiáda?

Čtěte také:

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

  I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

• Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

  Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

• Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

  Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

• Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

  Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

• Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

  Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

• Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

  Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

  "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

Autor: Jan Čermák

Nejnovější články autora:

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

• Čína zpomaluje. Bude se to líbit Západu?(18.4.)

  Jeden z hlavních motorů světového růstu zpomaluje. Na první pohled špatná zpráva z Číny, která minulý týden oznámila nejnižší růst HDP za poslední tři roky. Negativní vyznění čínských růstových statistik je nicméně silně relativizováno faktem, že navzdory viditelnému zpomalení HDP rostle stále rychleji než o osm procent meziročně. A o tom si může valná většina ekonomik nechat jen zdát.

• Další "černá labuť" v eurozóně na obzoru(16.4.)

  Eurozóna se opět začíná trápit, přičemž na tapetě je Španělsko. Vládní dluhopisy, ale i akciový trh země jsou na tom tak mizerně, že i francouzský prezident Sarkozy a italský premiér Monti znervózněli a snaží se na neradostnou španělskou situaci, respektive nákazu, upozornit vlastní domácí publikum.

• Nečasova vláda žije. Češi si musejí utáhnout opasky(11.4.)

  Vládní koaliční krize se nakonec ukázala být další politickou bouří ve sklenici vody, byť dohoda o přežití Nečasova kabinetu bude mít poměrně viditelné ekonomické důsledky. Dohoda koaličních stran, které si často nemohou přijít na jméno, je postavena na tom, že se budou ve zbytku volebního období razantně utahovat opasky.

• Česká politika na houpačce: Předčasné volby by trhy tentokrát politikům již netolerovaly(4.4.)

  Věci veřejné už zase hrozí demisí. Těžko odhadnout, zda opět půjde o bouři ve sklenici vody, či je osud vládní koalice tentokrát zpečetěn. Každopádně výroky, které tentokrát zazněly na adresu VV od premiéra Nečase a místopředsedy koaliční TOP 09 Kalouska, byly poměrně tvrdé, což samozřejmě snižuje prostor pro to, aby si koaliční strany opět padly do náručí.

• ECB trhy zklidnila. Teď jsou na tahu politici(8.3.)

  Dnes v hlavních rolích nekončící eurodetektivky vystoupí ECB se svým pravidelným zasedáním a Atény, které večer oznámí, kolik soukromých investorů jim "dobrovolně" odpustí dluh.

• Démon řeckého dluhu se vrátil aneb restrukturalizace jde do finále(7.3.)

  Jestliže se Amerika třese na odhalení iPadu 3, pak eurozóna se třese strachem, neboť ji obchází strašidlo v podobě řeckého vládního dluhu, respektive jeho nepovedené restrukturalizace. Včera tohoto démona opět vyvolala řecká Agentura pro řízení dluhu, když privátním investorům pohrozila, že nebude-li účast na restrukturalizaci dostatečně vysoká, uplatní tzv. Colective Action Close.

• Zažije optimismus na trzích zatěžkávací zkoušku?(5.3.)

  Všeobecný optimismus na globálních trzích s rizikovými aktivy, jenž byl v posledních týdnech tažen levnými penězi, čeká dost možná zatěžkávací zkouška. Ta přitom může být podnícena úvahami o tom, zda bude tempo, jakým hlavní centrální banky světa pumpují do finančního systému další peníze, udrženo i v dohledné budoucnosti.

• Politika ECB nahrává středoevropským měnám(2.3.)

  Stovky miliard, které ECB pustila do evropského bankovního systému, začínají být stále zřetelněji cítit na finančních trzích. Kromě dramatického propadu rizikových prémií u klíčových (zranitelných) zemí eurozóny, jako jsou Itálie a Španělsko, si levné peníze od ECB nejspíše našly cestu i na devizové trhy ve střední Evropě.

• Středa byla ve znamení centrálních bank. ECB zastínilo vystoupení Bernankeho v Kongresu(1.3.)

  Pozornost globálních trhů na sebe včera poutaly centrální banky, když tou hlavní institucí, která hýbala cenami aktiv, nakonec nebyla překvapivě ECB, ale americký Fed, respektive jeho šéf Ben Bernanke.