Švédská lekce práce se státním dluhem

| redakce

Švédsko čeká těžký rok podobně jako ostatní evropské ekonomiky. Největší skandinávská ekonomika v roce 2012 nejspíše nedosáhne vyššího růstu než 1 %, loni přitom dokázala posílit o 4,5 %. Země je silně závislá na exportu do Evropy, vleklá dluhová krize jí proto zhoršuje letošní výhled. Na rozdíl od zemí eurozóny má ovšem možnosti se s krizí vypořádat po svém. A může být příkladem dalším státům.

Švédská koruna

Krátce před Vánocemi švédská centrální banka (Riksbank) snížila poprvé od roku 2009 hlavní úrokovou sazbu na 1,75 %. Podle Národního institutu pro ekonomický výzkum se během letošního roku v reakci na slabou ekonomiku a nízkou inflaci očekávají další podobné kroky.

Tyto predikce zdůrazňují vážnost situace a připomínají, jak je v takových chvílích důležité mít vlastní centrální banku, která může nastavit úrokovou sazbu podle potřeb ekonomiky.

A proto lekce číslo jedna: hodnota měnové nezávislosti, jak ukazuje příklad Švédska, je pro ekonomiku nedozírná.

Pevná fiskální ruka

Švédská Riksbank snížila sazbu mnohem razantněji než opatrná ECB, v reálných podmínkách dokonce překonala i kvantitativní uvolňování Fedu. Její inflačně upravená úroková míra klesla z 2,25 % na -1,5 %. Centrální banka navíc začala poskytovat nové úvěrové nástroje a zavedla další nekonvenční opatření s cílem podpořit švédský finanční systém.

Fiskální politika dnes hraje v korekci ekonomického cyklu menší roli. Zčásti je to dědictví 90. let, kdy se rozpočtový deficit zvýšil natolik, že i voliči napříč spektrem uznali potřebu držet fiskální výdaje na uzdě a stabilizovat veřejné finance. Švédsku se následně podařilo výdaje státu úspěšně zkrotit.

Na to navazuje druhá švédská lekce: fiskální stimul není nutnou podmínkou ekonomického oživení.

reklama
reklama