Poznámky jednoho obyčejného ekonoma k neobyčejnému dění v Evropě. Začíná dekáda příležitostí (1/2)

Čtěte také:

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

  I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

• Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

  Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

• Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

  Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

• Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

  Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

• Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

  Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

• Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

  Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

  "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

Autor: Steen Jakobsen

Nejnovější články autora:

• Poznámky jednoho obyčejného ekonoma k neobyčejnému dění v Evropě. Začíná dekáda příležitostí(24.1.)

  Během cesty do Madridu jsem zjistil následující: Nicolas Sarkozy byl v Madridu den přede mnou a když se ho ptali na snížení francouzského ratingu, třikrát odpověděl třem různým novinářům, že nerozumí otázce, zda ji mohou upřesnit. Zdejší novináři byli sice jeho arogancí udiveni, důležitější ovšem je, že Sarkozy jde pravděpodobně "stranou". Ví, že s Marine Le Pen pravděpodobně prohraje, a tak potřebuje udělat a udělá něco zoufalého.

• Saxo Bank: 10 šokujících předpovědí na rok 2012(19.12.)

  V roce 2012 čeká trhy perfektní bouře. Jako tradičně se v předpovědích na rok 2012 orientujeme na ty méně pravděpodobné události, které by ovšem měly o to drtivější dopad na světovou ekonomiku a finanční trhy. Nemají tedy být ani tak předpověďmi, jako spíše varováními. Pokud se naplní dvě nebo tři, bude příští rok rokem velkých změn. Nenechte si proto čtením zkazit předvánoční náladu, pouze se v zamyšlení vydejte za hranice informací, které nabízí hlavní proud světových finančních médií. Některá varování snad vyvolají debatu, která povede k jejich předejití.

• Kvantitativní uvolňování: Na QE3 není potřeba čekat – už začalo(8.4.)

  "Lidé sčítají chyby těch, kteří je nechávají čekat." Francouzské přísloví. Z hlediska politiky centrální banky vstupujeme do nebezpečné zóny, protože ECB dle očekávání zvýšila úrokové sazby. Blížíme se také ke konci druhé vlny kvantitativního uvolňování, během níž americký Fed nakupoval dluhopisy. Ta by měla skončit 30. června.

• Dluhy a drahé energie: Kdo blafuje v současné tržní pokerové partii?(23.3.)

  Výsledkem událostí posledních tří týdnů bude v USA jenom další nalévání likvidity z veřejného sektoru ve formě třetí vlny kvantitativního uvolňování (QE3) a Evropská centrální banka (ECB) a Bank of England (BoE) s největší pravděpodobností prozatím nepřistoupí ke zvyšování úrokových sazeb.

• QE2 je mrtvé. Ať žije QE3!(16.3.)

  Výsledkem událostí posledních tří týdnů bude v USA jenom další nalévání likvidity z veřejného sektoru ve formě třetí vlny kvantitativního uvolňování (QE3) a Evropská centrální banka (ECB) a Bank of England (BoE) s největší pravděpodobností prozatím nepřistoupí ke zvyšování úrokových sazeb.