Útok ratingových agentur? V Evropě jen zvířily toxické bahno (1/2)

Čtěte také:

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

  I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

• Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

  Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

• Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

  Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

• Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

  Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

• Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

  Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

• Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

  Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

  "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

Autor: Bohumil J. Studýnka

Nejnovější články autora:

• České banky by se neměly tolik bát(11.4.)

  Vědecké grémium České bankovní asociace nedávno představilo užitečnou národohospodářskou studii "Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ČR". Téma nemohlo být aktuálnější - schopnost národních ekonomik prosadit se v globálním prostředí a její cílevědomé zvyšování je základním kamenem snah vyvést Evropskou unii z krize. Studie vykresluje domácí finanční sektor v příjemných barvách, budoucnost je však prý zatížena nejistotou.

• Útok ratingových agentur? V Evropě jen zvířily toxické bahno(24.1.)

  Věrohodnost ratingových agentur je nyní podstatně vyšší než věrohodnost vlád a centrálních bank jižního křídla Evropské unie. Agentura Standard & Poor's (S&P) zvířila v minulých týdnech toxické bahno, kterým nechávaly evropské kontinentální velmoci tiše zanášet evropský, již tak dost bahnitý rybník až po hladinu. Snížila rating hned devíti zemím eurozóny. Jejich představitelé patrně doufali, že rybník přes zimu zamrzne, horké bublající bahno do jara nevystřelí a dál se to všechno bude nějak zatloukat. Ale nestalo se.

• Euromarka? Jediné, čemu trhy mohou uvěřit(16.1.)

  Někteří komentátoři doporučují obehnat Řecko plotem či zdí, aby se nákaza jeho finančními problémy nešířila. Na to je však již pozdě. Evropský experiment s eurem už dávno unikl z laboratorních zkumavek a stejně jako zmutované včely v katastrofickém filmu hubí populaci. Odpovědní evropští představitelé však stále předstírají, že mají tento experiment pod kontrolou. Stejným způsobem nelze pokračovat!

• Evropské dluhopisy vyžadují disciplínu. Kdy to Evropa pochopí?(30.11.)

  "Rozpočtové provizorium" v unii by měla nahradit "skutečně" nová "demokracie EU" – namísto prý nyní vládnoucí demokracie finančních trhů. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso minulý týden po zasedání EK mimo jiné řekl: "Na základě nových pravidel bude mít komise víc dohledových pravomocí, a proto nebudeme znovu čelit situaci, kdy selhání jedné země ohrozí stabilitu celé eurozóny. Kdo jiný než EK by to měl dělat?"

• Eurozóna: Národní zájmy vpřed!(11.10.)

  Od minulého čtvrtka je jasné, že je prioritou evropských představitelů posílení národních komerčních bank, nikoli záchrana Řecka a spol.

• Kupujte zlato! A schovejte ho do trezoru. Ale vlastního.(4.8.)

  Dnešní peníze nejsou ničím jiným než státem vnuceným oběživem bez vnitřní hodnoty. Není divu, že zlato stoupá na další dolarová maxima. Cena zlata se dostala na nejvyšší úroveň v historii. To však nezbytně neznamená, že je na nejvyšší příčce absolutní hodnoty čehokoliv. Je to jen dolarově vyjádřená cena.

• Evropa v protiútoku: Barroso jde po ratingových agenturách(23.7.)

  Ratingové agentury - pilíře rozumu, nebo pilíře současné krize? V čele současného útoku na agentury Moody's, Standard & Poor's a Fitch je Evropská komise a její předseda José Manuel Barroso.

• Protesty ve Španělsku: Intelektuálové za sociální stát(17.6.)

  Do Evropy "arabské jaro" nepřichází. Jen se siestoví kavárenští hosté a studenti humanitních věd zvedli od stolků a vyrazili demonstrovat. Na španělských náměstích se tak bojuje za neudržitelný sociální stát.

• Jak změřit problémy měny? Jedno Řecko, dvě Řecka, ...(7.6.)

  Jméno balkánské země se stává součástí standardní slovní zásoby řady jazyků. Například jako označení věrolomného a nespolehlivého partnera.

• Výsledek fóra v Davosu: Eurozóna nepadne!(14.2.)

  Ze Světového ekonomického fóra zazněla dobrá zpráva – krize eura by se již nemusela prohlubovat. Sílí však obavy z potravinové krize.