Čínské devizové rezervy v posledním čtvrtletí poklesly. Podle údajů čínské centrální banky klesly ze zářijových 3,2 bilionu na 3,18 bilionu dolarů. Příčinou je současné ztenčení přebytku zahraničního obchodu spolu se stahováním kapitálu z Číny zahraničními investory. Pokles rezerv sice není dramatický, ale už jen samotný fakt stojí za zaznamenání.
Obsah stránky

Mohlo by to zmírnit tlak na posílení čínské měny. Jakmile je zahraniční bilance vyrovnaná, těžko může někdo Čínu kritizovat za podhodnocení vlastní měny.
Je tu ještě jeden význam. Je to signál o náhledu investorů na další vývoj čínské ekonomiky. Investoři se podle všeho obávají v lepším případě výrazného zpomalení růstu čínské ekonomiky, v horším případě dokonce poklesu. Objem jimi stahovaných prostředků překonal kladné saldo obchodní bilance. Není se čemu divit, o hrozícím tvrdém přistání čínské ekonomiky se spekuluje již delší dobu.
Podle v listopadu 2008 oficiálně oznámeného balíčku napumpovala Čína do ekonomiky téměř 600 miliard dolarů, dalších 1,5 bilionu napumpovala do ekonomiky později ve snaze udržet sociální klid.
Tato částka představuje třetinu HDP. To je obrovská suma. Výsledkem této aktivity je stavba čínské varianty hladových zdí - obrázky mrtvých měst nebo údaje o 200 milionů volných bytů již zprávami opakovaně proběhly.
Čína dosud zažívala úvěry tažený boom, úvěry byly přitom ve velké míře poskytovány lokálními vládami developerům. Za tímto účelem byly zakládány speciální společnosti, které tyto úvěry poskytovaly. Nenajdete je proto v rozvahách bank. Podobnost s uléváním aktiv z rozvah amerických bank čistě náhodná?
Tagy: čína, ekonomika, jüan
Čtěte také:
- Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)
Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.
- Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)
I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.
- Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)
Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?
- Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)
Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.
- Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)
Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.
- Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)
Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.
- Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)
Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?
- Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)
Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.
- Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)
"Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
Autor: Jan Dvořák
Nejnovější články autora:
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Boj o cenu zlata(19.4.)
Pokud jde o trh zlata, jsme svědky bitvy vedené zbraněmi nejtěžšího kalibru. Celé je to součástí globální finanční války, která trvá řadu let a v poslední době se čím dál více stupňuje. V její první (a poměrně klidné) části – řekněme do roku 2008 – šlo o to, aby cena zlata vzrostla o desítky procent. Nyní se tato bitva přesunula do druhé fáze - hraje se o nadvládu nad stanovováním ceny zlata.
- Černá labuť krouží nad bankovními domy(4.4.)
Ve vzduchu krouží opravdu hodně černá labuť. Nasvědčuje tomu nevídaná vlna rezignací vedoucích představitelů bank po celém světě. To, že se nejvyšší vedení obměňuje, není noc mimořádného. Mimořádná je míra obměny v posledních měsících. Jak ukazuje graf, v posledních 4 měsících roku 2011 ocházelo 10 až 15 topmanažerů měsíčně. V lednu jich odešlo více než 30, v únoru přes 90 a v první polovině března přes 60. To je nárůst o stovky procent.
- Americké dluhopisy a dolar: Téma jara?(20.3.)
Již nějaký ten rok jsou americké obligace u řady analytiků a komentátorů (zejména těch, kteří věří v pokračující ekonomické problémy jako já) na čelním místě seznamu cenných papírů vhodných pro spekulaci na pokles. Ale realita byla dosud dlouhodobě jiná. Díky tlaku Fedu na úroky blízké nule ceny amerických obligací nejen že nepadaly, ale dokonce posilovaly. Proč? Jak se často říkává, trend většinou trvá déle, než si kdo umí představit. Přesně to se nyní děje u cen amerických státních obligací.
- Kde je zlato, které chybí ve světových trezorech?(13.3.)
Německo je známo jako jeden z největších vlastníků fyzického zlata na světě – drží kolem 3 400 tun. Zlato tvoří necelé tři čtvrtiny německých devizových rezerv (o něčem takovém si Česká republika může nechat jenom zdát). Dosud se mělo za to, že je všechno fyzické zlato uloženo na území Německa a je plně pod kontrolou Bundesbanky. Nyní se objevily spekulace, že tomu tak nemusí být, že je část zlatých rezerv uložena mimo německé území.
- Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko(17.2.)
Podle agentury Reuters se na Španělsko valí problémy. Lze totiž očekávat sankce ze strany EU. Důvodem je neustálé odkládání úsporných opatření. Podle zdrojů obeznámených se situací je to dokonce velmi pravděpodobné. To není dobrá zpráva.
- Ekonomika: Černé labutě všude kolem nás(10.2.)
O tom, že současný vývoj je de facto globální finanční válkou, jsem psal nedávno. Podle vývoje a podle toho, co čtu, se zdá, že během měsíce nebo dvou budeme svědky mimořádné události. Tato událost pak poslouží jako rozbuška pro následující víceméně krkolomný vývoj. Co za událost by to mohlo být? Variant je celá řada.
- Dolarů se zbavuje už i Japonsko. Světová měnová válka odstartovala (9.2.)
Čína přestává používat dolar, kde je to jen možné. Na vyloučení dolaru ze vzájemného obchodu se Čína domluvila i s Japonskem. Má to logiku - Čína je největším japonským obchodním partnerem, větším než Spojené státy. Čím více zemí se bude řídit tímto příkladem, tím hůře pro Spojené státy.
- Co se to chystá v Číně?! Devizové rezervy po mnoha letech klesly!(27.1.)
Čínské devizové rezervy v posledním čtvrtletí poklesly. Podle údajů čínské centrální banky klesly ze zářijových 3,2 bilionu na 3,18 bilionu dolarů. Příčinou je současné ztenčení přebytku zahraničního obchodu spolu se stahováním kapitálu z Číny zahraničními investory. Pokles rezerv sice není dramatický, ale už jen samotný fakt stojí za zaznamenání.
- Íránské embargo: Nejde o žádnou kapku ropy, ale o postavení dolaru(24.1.)
Osa Berlín-Moskva-Peking by mohla "do party" přibrat i země Perského zálivu. Právě Írán je jednou z nich a situace kolem něj je jedním z hlavních témat posledních dní. Proto se na situaci kolem něj podívám.







Diskuze